Uběhne téměř 91 dní, než se docela obyčejný ječmen promění na zlatavou tekutinu, kterou pak průměrný Čech vypije za čtvrt hodiny. Výchozí surovinou pro výrobu piva je ječmen. Chmelu, který s ním lidé obyčejně spojují, se naopak přidává jenom půl procenta jako koření. Naklíčený ječmen se usuší a asi po deseti dnech z něj vznikne slad. Ten se ve varně smísí s vodou a po osmihodinovém vaření se škroby změní v cukry. Až dosud se v celé směsi nenachází ani kapka alkoholu. Do vychlazené mladiny se pak vstříknou pivovarnické kvasnice a po deseti dnech kvašení v otevřeních kádích se toto "polopivo" přelévá do ležáckého tanku. Po dalších dvaceti dnech se může čepovat. Ovšem ležák musí kvasit ještě padesát dní navíc, aby dosáhl opravdu výtečnou chuť. “Pravý ležák nespěchá. Jakmile se proces uspíší, je to poznat na chuti. Mně prostě ten průmyslný Heineken nechutná, ať je vychvalován jak chce,“ řekl průvodce exkurzí po pivovaru Jan Vokoun.
Tmavé pivo dostane svou barvu přidáním praženého ječmene a nasládlou chuť přidáním karamelu.
Smíchovský pivovar je největším i nejstarším závodem Pražských pivovarů. Byl založen v roce 1869 a první várku piva uvařil na začátku května roku 1871. Zlatým věkem Staropramenu byly třicátá léta dvacátého století a v jejich stylu je zařízeno i nové Návštěvnické centrum. Zrekonstruovaný historický sál a přilehlý salonek nesou jména nejslavnějších smíchovských sládků: Paspa a Trnky.
Generální ředitel pivovaru, Angličan Graham Staley se pokusil o srovnání českého piva se zahraničním: „České pivo je úplně jiné než pivo anglické. Není možné porovnat je. Britské pivo je sladší a pije se teplejší. České pivo je zase lehčí a chladnější - více osvěžující. Já české pivo miluji,“ zakončil se skleničkou v ruce.
Kromě výroby piva je v Centru možno vidět desítky nově restaurovaných exponátů, pivovarských strojů a zařízení. Každá exkurze pak končí velkou pivní ochutnávkou.
