"Vážně tam nebyla žádná, u které by se dalo hned na první pohled říct: Tak to je ona! To je jasná favoritka od začátku do konce!" rozebírá příčiny velkých rozporů mezi porotci žena, která na jaře 1989 dostala korunku Miss Československo právě proto, že byla úplně jiná než všechny ostatní konkurentky.
Když volí královnu krásy příslušníci polynéského národa Tuamotů, potřebují tamní porotci v podstatě jen přesné posuvné měřítko. Rozhodujícím kritériem tam totiž je délka chloupků v nose. Čím delší, tím lepší. Za ty nalepené hrozí diskvalifikace.
Porotce v České republice to má o něco těžší. Nic neměří, neváží jenom srovnává svoji představu o ženské kráse s osmnácti uchazečkami o titul. A když už má svůj typ, musí ho umět mezi ostatními porotci prosadit. Ivaně Christové to vyšlo.
Když Ivana viděla celou osmnáctku soutěžících poprvé (což bylo asi deset dní před sobotním finále), vybrala si pět z nich, které ji zaujaly nejvíc a za které chtěla "lobbovat". Ale poté, co s nimi mohla prohodit aspoň pár slov, jedna okamžitě odpadla. "Byla evidentně - jak to říct slušně - no taková jednoduchá. Ale její číslo po mně nechtějte!"
Před pátečními zkouškami a sobotním finále tak zbyly čtyři favoritky, pracovně označené asi takto:
jedenáctka (Andrea Fišerová)- milá bábika (panenka);
devítka (Andrea Vránová)- pěkná, fotogenická baba;
třináctka (Diana Kobzanová)- přirozená, happy;
patnáctka (Ema Černáková)- osobnost, chytrá a inteligentní (dokonce tak, že se nehodila do představy o budoucí miss. Podle některých porotců by totiž v případě jejího vítězství hrozilo, že by svou funkci zanedbávala a věnovala se jiným věcem - třeba studiu...).
Přitom právě inteligence a dobré paměti se často dovolával režisér Jiří Adamec, když se soutěžícími několik desítek hodin secvičoval v brněnském Boby centru finálové představení. "Proboha, to si nedokážete pamatovat ani ty nejzákladnější věci? Kde máte stát! Na co sakra myslíte! To je to pro vás tak složitý! Neseš se jak s rohlíkama z krámu! Koukej do kamery!" častoval je téměř nepřetržitě. A dívky se jen unavenýma očima omlouvaly...
Bylo to tak i před třinácti lety, kdy se tradice volby královny krásy po dlouhé odmlce obnovila? "Možná ještě horší. Pamatuju si, že jsem během týdenního soustředění zhubla o pět kilo. Ale říkala jsem si, že aspoň vím, jak to vypadá na Západě. Pro mě totiž tenkrát bylo všechno Západ. I sportovní hala v Ostravě-Vítkovicích," vzpomíná porotkyně, původem v východního Slovenska.
Tvrdí, že ve své profesi modelky musí něco podobného absolvovat vlastně pořád. "Musím se stále někde prezentovat a říkat: Dobrý den, já jsem Christová. A oni řeknou: Fajn, tak se posaďte, usmějte se tak a tak a otočte hlavu tam a tam. Na to buď přistoupíte, nebo ne."
V šestnáctičlenné porotě, která se sešla v různých fázích volby Miss České republiky 2001 celkem čtyřikrát, s ní (jak tvrdí) nikdo nemanipuloval ani náznakem. Nikdo sice nikoho násilím nepřesvědčoval, ale každý se snažil prosadit ta svá "čísla".
"To probíhalo asi tak, že někdo pronesl: Tak co, chlapi, koho do té dvanáctky? A pak jsme se různě překřikovali, dohadovali. Například pan Železný měl často absolutně jiné názory než ostatní. Ale obecně šlo chlapům vždy určitě víc o proporce těch holek. Nakonec - a to přísahám - každý sám, bez nějakého nátlaku, na konci takového sezení vybral a na papíře odevzdal svých dvanáct favoritek, pak šest, no a nakonec u té finálové šestky napsal pořadí.
Muselo to být fakt těsné, i já jsem se to dozvěděla, až když to přečetli na pódiu," dušuje se Christová. Překvapená (možná až moc) byla i vítězka Diana Kobzanová. "Ona je vážně veselá a nad věcí. Prostě byla překvapená a podle toho i vypadala. Nebude možná na těch fotkách vypadat super a lidi nám budou nadávat, koho jsme to proboha vybrali, ale mě tenkrát taky vypískali!"
 Miss Diana Kobzanová |
 Zatímco ostatní dívky tančily, zpívaly a cvičily, Ema Černáková zklidnila atmosféru klasickou hudbou. "Ema přece jenom vybočovala," hodnotila Ivana Christová. |
 Bývalá miss Ivana Christová |
 Diana Kobzanová |
 |
 |
 |
