„Rodiče mě podporovali ve všem, co jsem chtěla dělat. Jen když jsem chodila do juda, tak jsem hodně kopala a rodičům řekli, aby mě přeložili na karate, že tam budu mít lepší využití. Jenže do juda jsem chodila kvůli nejlepší kámošce a když mě vyhodili, tak už jsem ho nedělala,“ vzpomíná se smíchem Iva Pazderková.
V Karlových Varech se nedávno představila jako prvotřídní zpěvačka a textařka, která tvorbu prezentovala na vlastním koncertu. Že něco takového budě dělat, by ji ještě před pár lety vůbec nenapadlo.
„Přišlo to náhle. První písničku jsem napsala příteli ke čtyřicátým narozeninám a ta to všechno spustila. Neplánovala jsem koncertovat a vydávat desky. Ale pokud jde o oblibu písniček, vždycky mám nejradši tu, kterou jsem napsala poslední. Všechny jsou moje děti,“ vysvětluje Pazderková, která veškeré nápady okamžitě shromažďuje a talentem neplýtvá.
„Mám záchvatové psaní a záchvatové skládání, takže to přijde a jedu. Příznaky záchvatu jsou zatím lehké, poznám to jenom já, takže chytnu tužku, papír nebo ukulele a tím se zase ty příznaky zmírní. Když ale řídím, tak si to nahraju na diktafon v mobilu.“
Kde se v ní tento talent vzal, netuší. Vysvětluje to svým původem - coby rodačka z Uherského Hradiště má k hudbě a skládání blízký vztah, jako každý Moravák. „A taky se o mě málo ví, že ráda šiju a pletu. Taky dobře vařím. Byť jsem vegetarián, dobře vařím i maso. Většinou jídlo hodnotím podle omáčky, zbytek poznám. Zase jsme u toho. Su z Moravy,“ doplnila Iva Pazderková.
