Horší to bylo jen v roce 1974, v době energetické krize, kdy se do těchto kategorií zařadilo 31 procent dotázaných. Předtím bylo v roce 1947 zaznamenáno 18 procent.
Za důvod smutku označovali letos dotázaní hlavně nezaměstnanost a ekonomickou nejistotu, na dalších místech je politická nestabilita, růst zločinnosti a neshody s partnerem.
Výzkum také ukázal, že Italové se čím dál míň smějí - před 50 lety prý se denně smáli patnáct minut, dnes jenom pět. Nejvíc smutných za tu dobu přibylo mezi starými lidmi a mezi ženami.
Podle listu je v Evropě víc nešťastníků už jen v Turecku (43 procent) a ve východoevropských zemích, kde je průměr 36 procent. Naopak v Dánsku se považuje za šťastné 97 procent lidí, v Norsku a Švýcarsku 94 a v Portugalsku 86 procent.
Deník podotýká, že i v Indii se za nešťastné považuje jen sedm procent lidí.
