Igor Bareš zažil alkoholové období, kdy se dokonce pokusil o sebevraždu. Ale byla prý jen demonstrativní. „Nebyl jsem nikdy uzlíček nervů, ani vypitá troska,“ říká.
Týdeník TÉMAVychází ve čtvrtek  Jak to bylo s odchodem Bareše z Národního divadla a proč herec odešel od malé dcerky? Více se dočtete ve čtvrtečním vydání týdeníku Téma. |
„Když si chcete vážně podřezat žíly, tak si lehnete do vany, sníte prášky a podřežete se. Já se říznul na chmelové brigádě, kdy u toho byla spousta lidí a ještě jsem to schválně provedl vysoko nad zápěstím. A s plynem to bylo tak, že jsem přišel z hospody, duši rozháranou, pustil ho a šel spát. Ráno jsem ho překvapen pozavíral, otevřel okno a šel do práce. Klika byla, že nikdo nezazvonil,“ popisuje Bareš.
Ale s alkoholem ani potom úplně nepřestal. V pití mu brání práce a také chronický zánět trávicího ústrojí zvaný Crohnova choroba. „Já už tehdy věděl, že se nestanu abstinentem. To jsem vydržel maximálně rok, nebo pak jen když se ozvala moje Crohnova nemoc a bral jsem prášky, na které se pít nesmí. Musel jsem se naučit žít s tím alkoholem, ne bez něj. Mám to nastavené tak, že když mám práci v dabingu, rozhlase, televizi, filmu a divadle, tak nepiju,“ říká Bareš.
Crohnovou chorobou trpí už sedmnáct let a pokud je v klidové fázi, není pro něj příliš omezující. „Jakmile ale nastane takzvané vzplanutí, jsem vyřazený z běžného života. Prostě mám průjem. Proto když vím, že mě čeká daleká cesta nebo celodenní natáčení či zásadní představení, nedovolím si nic sníst,“ vysvětluje herec.
Igor Bareš jako hrabě František Thun
Národní Divadlo, Praha - Eugene Ionesco: Nosorožec.
„Musím přestat jíst vždycky, když mám před sebou nějaký zásadní úkol. Preventivně. Nenašel jsem totiž spouštěcí moment, nebo druh potraviny, který by epizodu vyvolal,“ dodává.
V poslední době mu pomáhá biologická léčba. „Asi před třemi lety jsem měl výrazný atak nemoci a docent Martínek z IKEMu mi nasadil biologickou léčbu, která spočívá v tom, že jednou za dva měsíce do mě vykape kapačka asi za 75 tisíc korun. Hradí ji pojišťovna a možná proto ji někteří lékaři pacientům zatajují. Každopádně mě to na dva měsíce vyladí. Nemusí to tak být ale navždy,“ řekl Bareš časopisu Téma.
