Němec Justus Liebig o sezení ve škamnách napsal: "Věcičky, které mi chtěli vtloukat do hlavy, byly nudné, zatímco reáliím se vyučovalo způsobem zcela podřadným a naprosto duchamorným." Reáliemi mínil přírodovědu. Není tedy divu, že s takovým přístupem Liebig patřil k nejhorším žákům a k maturitě ho vůbec nepustili. Dal se tedy do učení k lékárníkovi a zanedlouho se stal jedním z nejvýznamnějších chemiků historie. Z velkých světových vědců byl zcela průměrným školákem například zakladatel novodobé fyziky Isaac Newton. Nositelé Nobelovy ceny za fyziku Niels Bohr, Enrico Fermi, Pjotr Kapica či Lev Landau pak byli ve škole dokonce považováni za duševně zaostalé. Z českých vědců nevzpomínají na školu v příliš dobrém například Vilém Laufberger a Otto Wichterle, oba badatelé světové třídy: první je považován za nejvýznamnějšího českého fyziologa 20. století, druhý se dělí (s Heyrovským) o tentýž post v oboru chemie. Zatímco Wichterle měl na gymnáziu opakovaně čtyřku z řečtiny a latiny (poněvadž ho víc bavil tenis), Laufberger dokonce propadl z botaniky a nějakou dobu pak nemohl najít dosti "tolerantní" gymnázium. Ale ani vzorný žák neměl vyhráno. Wilhelm Röntgen byl na gymnáziu nejlepší ve třídě. Protože však celá třída odmítla prozradit spolužáka, který nakreslil karikaturu nenáviděného profesora, byl právě on jako premiant pro výstrahu vyloučen. Objevitel rentgenového záření, nositel první Nobelovy ceny za fyziku a dlouholetý vysokoškolský profesor se tedy proslavil i umřel bez maturity. K takzvaným špatným žákům patřil i svým způsobem nejinteligentnější člověk v historii této planety - Albert Einstein. Jako dítě se vyvíjel pomalu, mluvit začal až ve třech letech, každou větičku vždycky pro jistotu zopakoval a ještě dlouho pak učitele dráždil pomalou mluvou. Ze školy nosil podprůměrná vysvědčení a poznámky, že se odmítá učit zpaměti, neboť prý požadovaná fakta lze najít v knihách. Pedagogický sbor na gymnáziu ho charakterizoval jako "předčasně vyspělého, zpola sebejistého, téměř nestoudného". To poslední především kvůli poznámkám, jimiž komentoval některé nesprávné výroky učitelů zejména v matematice a fyzice. Výsledek na sebe nedal dlouho čekat: "Můj třídní učitel si mě předvolal a projevil přání, abych školu opustil bez maturity. Na moji poznámku, že jsem přece neudělal nic špatného, jen řekl: 'Pouhá vaše přítomnost narušuje úctu třídy ke mně'." Einstein tedy ze školy raději odešel a (s potížemi kvůli jazykům) později odmaturoval jinde. A ještě na vysoké škole ho profesor matematiky nazval "líným psem".
24. června 2000
