Hýbe se na lepší časy

- »Móda je něco, co absolutně odporuje naší povaze. Je totiž dynamická - a my máme rádi klídek! Nejraději bychom si pořídili jedny kalhoty a v nich pak chodili dvacet let.« Tato nepříliš lichotivá - ale bohužel pravdivá - slova pronesl v předvečer národního finále soutěže mladých módních tvůrců Smirnoff International Fashion Awards předseda její poroty, návrhář Josef Ťapťuch. Dlouholetý pedagog na francouzských uměleckých školách, kde se připravují módní návrháři (doma není nikdo prorokem, proto jej zde »za katedrou« nenajdete) mohl po skončeném finále své kritické hodnocení trochu poopravit: mladým českým tvůrcům dynamická móda svědčí!
Vítězka, čtyřiadvacetiletá Hana Zárubová, studentka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, dokázala totiž předvést nejen model nápaditý, ale dokonce i »pohyblivý«. Pro svou opravdu neobvyklou kreaci v případě takzvaného inspirativního modelu (ten druhý měl být komerční neboli »nosivý«), který je podle Josefa Ťapťucha plně schopný konkurence v zahraničí, použila průhledné gumové hadičky. Ty »oživoval« pulsující glycerin obarvený potravinářskými barvami na zeleno, aby symbolizoval stavbu buňky. Letošní zadání soutěže, které se u nás letos zúčastnilo v předkolech kolem šedesáti studentů a šestnáct postoupilo do finále (ve světě se vloni počet všech zúčastněných návrhářů pohyboval kolem osmi tisíc), mělo totiž dané téma Virtuální příroda, tedy něco jako příroda versus umělý svět. »Virtual nature si představuji jako strukturu, jako něco, co se neustále opakuje, jako základní stavební jednotku všeho živého. Chtěla jsem ji vyzvednout z nitra organismu a umístit ji na povrch lidského těla,« vysvětlovala svůj přístup vítězka Hana Zárubová. Zatímco první model příjemně šokoval (však také Hanka postávala v zákulisí s tubičkou vteřinového lepidla pro případ pohromy, jež se naštěstí nekonala), druhý byl příjemně jednoduchý, ovšem s dostatečnou dávkou ženské rafinovanosti a skvělého využití umělého materiálu. Ani další soutěžící se však »pohybům« svých modelů nebránili, ať již šlo o teprve devatenáctiletého Jakuba Polanku (letos už získal cenu Dobrý design od Design centra České republiky), který se nechal inspirovat podmořským světem, nebo o návrhy Kateřiny Malé, jejíž šaty zdobilo pohyblivé harmonikové skládání. K horkým favoritům patřila i Dana Turečková, která se nechala inspirovat elementárními částicemi. Dana zvítězila už před třemi lety a postoupila dokonce ve světovém finále mezi pět nejlepších. Světové finále soutěže Smirnoff, kam postupují vítězové národních finále, není totiž něco, co lze v módě jen tak přehlédnout. Hned od počátku, kdy soutěž vznikla - což bylo v roce 1982 - začala přitahovat zájem takových módních celebrit, jako jsou Jean-Paul Gaultier, Thierry Mugler, Claude Montana, Catherine Denevueová nebo Kenzo. V porotě světových finále se objevují jména typu Vivienne Westwoodová (nejlepší britská návrhářka patřící do světové desítky), John Galliano (návrhář domu Christian Dior) nebo Alexandr McQueen. Vítěz soutěže získává deset tisíc liber, ale zejména magisterské studium na prestižní návrhářské škole Central Saint Martin's College of Art & Design v Londýně. Odborníci tvrdí, že vítězstvím v této soutěži se návrhář dostává mezi nejlepší světové módní tvůrce.

Šaty od Kateřiny Malé zdobilo harmonikové skládání, které se při chůzi přizpůsobovalo pohybům těla.

Některé modely byly pro publikum velkým oříškem - co je vlastně model inspirativní, a co komerční? V některých případech zamotala hlavu divákům i nápaditá choreografie, která oba modely "propojila".

Jakub Polanka a jeho "Medúza" vzbudil velký ohlas, zejména pro dokonalé zpracování materiálu.

Hana Zárubová šokovala diváky pohyblivým modelem - obarvený glicerin stoupal ze zásobníku v botě modelky.

Komerční model Hanky Zárubové využíval bílý úplet a průhledné hadičky, z nichž byly vyrobeny doplňky.