Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K dětem mám odstup, bráním se té bolesti, říká Hana Zagorová

  0:02aktualizováno  0:02
Hana Zagorová v září oslavila 70. narozeniny a vydala nové album O lásce. Stejně jako jsou její šansony malými příběhy, má ona jeden svůj velký, životní. Nesdílí veřejně jeho podobu, chrání si svá tajemství. Pro týdeník Téma však cípek opony poodhrnula.

Hana Zagorová | foto: Monika Navrátilová

K sedmdesátinám jste si nadělila novou desku. Zpíváte dnes šansony jinak, než v mládí?
Myslím, že ne. Jsou věci, které jsou ve vás a musí být vidět ve výrazu. Je to takový můj mikrosvět. A mělo jsem ho už v sedmnácti.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Koho zpěvačka považuje za osudového muže? Byl to Vágner,Rezek, Harapes nebo Margita? Více čtěte v týdeníku Téma.

Když jste nepotřebovala pro tenhle žánr dozrát, o ve vás rezonuje, když šanson zpíváte?
Jsem neskonale šťastná. Zbožňuju to. U každé písně.

Pro ten pocit štěstí se poslední deska, na kterou nadšeně přispívalo i mnoho mladých hudebníků, jmenuje O lásce?
Nazvaná je tak proto, protože tak se jmenuje písnička od Ondry Brzobohatého. A protože láska je všechno. Úplně všechno.

Často je vaším motivem láska, nikdy ale nemluvíte, vyjma manželů, o svých životních partnerech.
To je moje soukromí, není to věc veřejná. Co je komu do toho?

Kvůli nemoci jste musela oželet mateřství. Řešením byla adopce. Měla jste si osvojit malou holčičku...
Byla to holčička, která měla rodinu. Neměla jsem ji ani týden, když někdo donesl její babičce, že ji mám adoptovat a ona se ozvala. Najednou byl konec. A já si uzavřela celou tuto kapitolu. Vím, že mi prostě není přáno. Je to oblast, která se vám úplně uzavře. Naopak ještě získáte trochu odstup k jiným dětem. Tělo se tak asi brání té hluboko ukryté bolesti.

Psalo se, že jste na počátku 90. let přerušila pěveckou dráhu, právě proto, že se víc věnujete Štefanovi Margitovi a vztahu. Vy sama jste si ale zakoketovala s výrazem vyhoření. Co byla ta pravá příčina?
To šlo ruku v ruce. A ano, měla jsem pocit, že všechno, co jsem měla ve zpěvu udělat, je hotovo. A snadno by se mohlo snadno stát, že bych šla na jeviště bez pocitu, pro který to dělám. A to jsem nechtěla zažít.

Fotogalerie

Proč jste se pak po dvou letech vracela?
Strašně se mi začalo stýskat. Po lidech, po písničkách, po úspěchu, po natáčení. Asi bylo dobře, že jsem to utnula tak celistvě. Celé to zase dozrálo do okamžiku, kdy jsem to mohla chtít zpátky.

Bála jste se, že naskočit zpátky nepůjde?
Já ne, ale všichni kolem ano. Když přestanete na několik let, všechno se posune a není jednoduché naskočit do stejného vlaku. Povídali jsme si o tom, ale já si jejich strachy nepřipouštěla, nezaváhala jsem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.