"To dvanácté místo pokládám za vynikající. Když vím, že ty ostatní krásné holky byly umělé, měly na sobě samé plastiky a já jsem celá pravá, jenom mám odbarvené vlasy na blond, tak jsem to své umístění vnímala přímo jako vítězství," směje se dvacetiletá Lucie.
Nejvíce se jí dvořili Američané
V Mexiku se Lucie líbila i mimo soutěž. A měla také nabídky k sňatku. "Dvořili se mi hlavně Američané, někteří mi nabízeli sňatek. Ale jako blondýna jsem měla také úspěch i zvláštní privilegia u místních. Třeba když jsem ráno přišla na snídani, hned mi běželi nabídnout židli a obskakovali mě, brunetky tolik ne. Blondýnka tam nemusela vůbec nic dělat. Každý si jí všiml už proto, že byla světlovlasá. Vůbec si myslím, že blondýny mají ve světě zelenou."
Lucie sice přiznává, že je původně bruneta, ale pokládá se za pravou blondýnu. "A tu svou zlatou kštici používám v běžném životě i v Praze. Třeba na parkovišti. Když je plno, pohodím vlasy, a hned mi začnou dávat pryč nějaké kužele, kde by měl bůhví kdo důležitý zaparkovat. A místo něj zaparkuji já. A ty vtipy na blondýny? O těch jsem přesvědčená, že si je vymýšlejí žárlivé brunety," dodává přesvědčivě.
Nemá milence, má kamarády
Lucie Hadašová je na muže prý opatrná. Zatím se nechce na někoho vázat.
"Jsem spokojená, že jsem sama. Samozřejmě, že by mohly přijít chvíle, kdy je člověk nemocný a sám, že by mu bylo smutno, kdyby u sebe nikoho neměl. Mně bude jednadvacet a mám zatím hodně kamarádů a kamarádek. Takže jsem bez problémů."
