Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gott: V SuperStar bych se vzepřel

  12:54aktualizováno  12:54
Před jeho vilou postávají fanoušci. "Přijeli jsme až z Domažlic, podepíšete se nám?" Uvnitř má Karel Gott velkou knihovnu. Nejradši má knihy z historie a sám už do ní svým způsobem patří. Když lidé hlasovali v anketě o největšího Čecha, skončil třináctý.

* Nedávno bylo v televizi finále mistrovství světa v hokeji a současně pěvecká soutěž Česko hledá SuperStar. Co jste sledoval?
Chtěl jsem přepínat. Jaký je stav? Vedeme jedna nula, je to výborné, můžu přepnout. Jenže najednou začal být hokej tak dramatický, že jsem u něj zůstal. Naše třetí branka, to byl hit. Dodnes přemýšlím, jestli to útočník Vašíček chtěl tak trefit, nebo jestli jen odpálil puk pryč.

* Zakřičel jste si?
Doma ne. Ale když jsem kdysi chodil na stadiony, tak jsem samozřejmě křičel. Nejvíc asi v roce 1970 na hokeji v Moskvě, když naši hráli proti sborné. Celý týden jsme měli koncerty a tohle byl jediný volný večer. Přesně naproti jsme měli vládní tribunu, Brežněv tam seděl jak socha, a už jen proto jsme z toho měli hec. Celá hala řvala šajbu, šajbu, ale my jsme stejně vyhráli. Byla zima a druhý den jsem měl opravdu velké problémy s hlasivkami.

* Které mistrovství světa si pamatujete nejvíc?
Nemůžu zapomenout na rok 1969, kdy jsme ve Švédsku dvakrát porazili Sověty. Nejprve 2:0 a potom 4:3. Byla to taková euforie, že lidi vyšli do ulic.

* A rozbíjeli výkladní skříně Aeroflotu.
Šel jsem tehdy po Václavském náměstí a viděl, jak policajti záměrně nezasahovali. Byl jsem u toho, když lidi říkali: "Prosím vás, páni příslušníci, proč je to necháte rozbíjet? Vždyť jste tu od toho." A oni odpovídali: "Vy se nestarejte, pokračujte."

* Je nějaký hokejista, se kterým jste se spřátelil?
Asi nejvíc s Jozefem Golonkou a Janem Gustou Havlem. Popisovali mi některé fígle, které se dějí na hřišti a které ani rozhodčí nezpozoruje. Jak zranit soupeře, jak ho narazit na mantinel, jak ho popíchnout hokejkou. Nebo ho třeba pozlobit verbálně, což nikdo jiný neslyší. Golonka mi vyprávěl, že právě v roce 1969 srazil Sověta na mantinel a do ouška mu tak jemně šeptl: "Zachvatčiky. Okupanti." Malcev nám zase nadával do fašistů. Něco podobného se teď ve Vídni stalo českému brankáři.

* Ten to ale neudělal úmyslně. Neudržel nervy a křikl urážku na kanadského útočníka, který při autonehodě zavinil smrt svého spoluhráče.
Nechtěl a hrozně ho to mrzí. Všechno jsme četli. Ani bych mu to nevyčítal. My, kteří se díváme v teple doma u televize, si vůbec neumíme představit ten nával emocí. Kanaďané se také neudrželi, když po odpískání mlátili našeho hráče do nohou. Proč? Selhaly jim nervy, víme, že šlo o hodně.

Něco mezi Gottem a Hurvajsem

* Zkusme se podívat na ten druhý televizní program. Tam šlo taky o hodně - o kariéru mladých zpěváků. Loni jste si v SuperStar oblíbil Martinu Balogovou a pak jste s ní natočil duet. Máte i tentokrát favorita?
Nejvíce se mi líbil zpěv Kláry Zaňkové. Na to, že je jí teprve šestnáct let, má hlas vyzrálý - rovnou jít do studia. Když vypadla, zpívala píseň My Funny Valentine, kterou znám pětačtyřicet let. Miloval jsem ji, mám ji pod kůží a ona ji podala skvěle. Připadalo mi trochu nespravedlivé, když se z poroty ozval hlas, že neví, o čem zpívá.

* Porotci pouze řekli svůj názor. Hlasy přece posílají diváci.
Oni ji kritizovali, ona se ohradila a divák si pak řekne: "Aha, odmlouvala, to jí přece nemůžeme poslat hlas." Já bych to možná na jejím místě řekl razantněji.

* Kdo se vám ještě líbí?
I Gába Al Dhábba má něco do sebe. O jejím sex-appealu nemůže být pochyb. Má hlas, který působí i na jiná mužská čidla než jen na sluch. Mezi chlapci se mi líbí styl Vlastimila Horvátha.

* V jednom finálovém kole zpíval vaši píseň ze sedmdesátých let, Nápoj lásky číslo deset.
Předvedl ji po svém a dobře. Proto jsem se podivil, když předstoupil před porotu a profesor Klezla mu řekl, že nevyzpíval vysoké tóny. On je přece vyzpíval. Moderně, popově, jako zpěvák v roce 2005. Velmi jsem to ocenil.

* Tak to jste nemohl souhlasit ani s hodnocením Gabriely Osvaldové. Řekla, že tyhle sladké tenorové polohy nemá ráda.
Ano, sdělila národu, že něco nemá ráda. Ať lidé vědí: Paní Osvaldová něco nemá ráda! To bylo takové jemné plivnutí, které dopadlo na mě. Mám výhodu, že se za ně ještě nemusím děkovat.

* Děkoval byste se za další hodnocení, které padlo? "To bylo něco mezi Karlem Gottem a strýčkem Jedličkou."
Ještě že neřekla mezi Gottem a Hurvajsem. Strýček Jedlička a sladké tenorové polohy. Asi všichni tenoři jsou sladcí. Takže děkujeme. Moc děkuju. Připadá mi, že porotci někdy podsouvají divákům svůj názor. Říkají, jestli jim se něco blahosklonně líbí nebo jestli je to pobavilo. Chápu, že to mají v pravidlech soutěže. Je správné, že to dělají. Ale já osobně nechci vědět, jestli je něco pobavilo.

* Tak co chcete vědět?
Očekávám věcné posouzení zpěvu. Když porotce něco nemá rád, tak to přece neznamená, že je to špatné zpívání. Jestliže kritizuje i slavné úspěšné písně, uráží tím publikum, kterému se líbí. "Tak ty se štítíš písničky, za kterou my jsme tenkrát šli na koncert? Takže nemáme vkus, jsme hloupí, ano?"

Tady jsem udělal chybu

* Když vás tak poslouchám, zdá se mi, že se vás dotýkají především výroky Gabriely Osvaldové. Jako by mezi vámi něco skřípalo. Vždyť její manžel Ondřej Soukup s vámi osm let hrál.
Už kdysi v jednom rozhovoru říkala, že když si Ondřej balil kufry a jel se mnou na turné, tak ho litovala. Myslím, že se neměl špatně, a to v době, kdy hudebníci neměli moc příležitostí jezdit po světě. Spolupráce, zvláště úspěšná, zůstává i po rozchodu svatou věcí. I kdybychom si v šatně dali facky a nerozešli se zrovna v dobrém, vyjdeme ze šatny, budeme se usmívat a nikde o tom nebudeme mluvit. Ani doma. To je pravidlo dobrých firem.

* Je v porotě SuperStar někdo, s kým se shodnete?
Michal Horáček řekne něco kritického, ale končí větou, která soutěžícímu dává naději. "Dneska se vám to nepovedlo, ale příště se zase uvidíme." Mnohokrát jsem si o zpívání povídal s profesorem Klezlou a on mu skutečně velmi rozumí. Měl by však posuzovat spíše kategorie muzikál, opera, opereta, romance.

* Kdežto SuperStar je pop-music.
Ano. Nevím, jak by před profesorem Klezlou dopadl Bob Dylan, kdyby přišel bez kytary. Nebo Ray Charles bez piana. Otevřel by dveře, postavil by se na značku, řekl by: "Dobrý den, já jsem si pro vás připravil..." a teď by zazpíval I Got A Woman. Co by asi řekl profesor Klezla? "Pobavil jste nás, byla to legrace, ale jděte domů." Možná by ho ani nenechal dozpívat.

* To samé Joe Cocker.
Jistě, to je živelnost, která člověka strhne. Když si vezmete některé pasáže písně With A Little Help From My Friends, máte pocit, že mu ve výšce vyletí hlasivky. To není akademický zpěv, ale lidi strhnul do šílenství. Myslíte, že je někdy napadlo, že Joe Cocker něco nevyzpívá technicky? Poslouchám ho už pětatřicet let a Raye Charlese dokonce pětačtyřicet let.

* To je tolik let, kolik sám zpíváte. Co mají dělat Horváth, Zaňková, Al Dhábba a spol., aby byli stejně jako vy populární i za čtyřicet let?
Lidi především poznají, že ten na jevišti je má rád. Ještě než začne zpívat, o tom jsem přesvědčen. Vím, že jsou to fráze, ale platí. Musíte si vážit svého publika, nenechat nikdy povolit emoce a například odseknout: "Nemám čas."

* To se ale dost často stává. Když jste s Martinou Balogovou loni zpíval v Litoměřicích, podepisoval jste se fanouškům a ona zatím vymýšlela, kudy by utekla.
To je taky jediná věc, kterou jsem jí tenkrát vytknul. Obdivoval jsem ji jako hotovou zpěvačku s ohromným hudebním cítěním, ale taky jsem ji upozornil: "Martino, ti lidé vás obdivují a bude trvat hodně dlouho, než na to zapomenou. A možná už nezapomenou. Takové zklamání to pro ně bylo..."

* Copak vy jste nic podobného nikdy neudělal?
Taky jsme byli v mládí takoví. Když si vzpomenu, jaké úplné hlouposti jsem kde řekl a jak jsem zareagoval. Dodnes si přesně pamatuju, kdy jsem udělal jakou chybu.

* Zkuste dát příklad.
Brno, podzim 1963. Režisér Ján Roháč mi tehdy říká: "Kája, keď píšete tie autogramy, pozerajte sa ľuďom do očí." Víte, takovou drobnost. Podepisoval jsem se ve fofru, takhle jsem jim ty fotky házel zpátky, honem rychle, další a pak další. Celou kapitolu v knize bych mohl nazvat: Tady jsem udělal chybu.
Srovnání Havel - Klaus

* V České televizi teď běží anketa Největší Čech. Vy jste skončil třináctý, mezi Emilem Zátopkem a Jiřím z Poděbrad, po Václavu Havlovi druhý mezi žijícími. To je pocta, že?
Obrovská, ale je to srovnání nesrovnatelného. U žijícího člověka je sice potěšující, že se ocenění dočkal, ale může ještě leccos zkazit. Jeho definitivní obraz ještě není u konce. Image hrdiny z historie se naopak leští časem, historici ji všelijak upravují. Je všechno pravda? Dá se Karel IV. počítat mezi Čechy?

* A dá se Jára Cimrman počítat mezi Čechy? Kdyby ho pořadatelé nevyřadili, dost možná by vyhrál.
To je obraz nás Čechů - kde hledáme svého idola a jak jsme často nad věcí. Rádi si pohráváme s lehkým cynismem a identifikujeme se s nežijícím člověkem. Byli bychom rádi jako on a rádi bychom řešili věci stejně chytrým humorem. Je to důkaz, že nebereme hodnocení smrtelně vážně jako třeba v Británii, kde na celé čáře zvítězil Churchill, nebo v Německu, kde vyhrál bývalý kancléř Adenauer a na druhém místě byl Karl Mordechaj Marx.

* Karel Marx? Ten, který v díle Kapitál psal o socialistické třídní společnosti a o tom, že kapitalisté vykořisťují dělníky?
Jsou to paradoxy. Jeho "bible" i směr selhaly a oni ho přesto dali na druhé místo. Po pádu komunismu se ve Wall Street Journalu objevil jako jedna z nejvýznamnějších osobností ekonomie a filozofie devatenáctého století. Chápete, ve Ve Wall Street Journalu, v symbolu kapitalismu.

* Co je vám bližší? Ten vážný německý a britský pohled, nebo ten český, jak sám říkáte, lehce cynický?
Nemůžu o žádném říct, že není správný. Britové vidí Churchilla jako významného politika, i když jako by nechtěli slyšet o jeho negativních stránkách. Jaké příkazy dával, jak se dohodl s hitlerovským Německem a pak ho podrazil. Nedávno jsem si o tom koupil knížku, Podraz na Hitlera a Hesse. Pro Čechy je naopak v hodnocení důležitý humor. Byla to v mnoha fázích historie naše jediná zbraň. Proto mě velmi zaujalo, že je v desítce Karel Čapek a ne...

* Jaroslav Hašek?
Přesně tak. Čekali byste lidovost, ale ne. Čapek. Intelektuální spisovatel, který se ne tak úplně rozšířil a ne všichni ho přijali. Z mého pohledu by například měl být velmi vysoko Jan Werich. Žiju ve 20. a 21. století a pamatuju si, co českému národu dali Werich s Voskovcem. Před nimi nikdo takový nebyl. Cením si vždy toho, kdo přinesl něco nového a udělal zlom. Po nich přišel někdo, kdo je velmi obdivoval. Jiří Suchý. Dal bych ho velmi nahoru a myslím, že jsem ho v pořadí sta nejlepších ani nenašel.

* Není tam.
Vidíte. Ještě než jsem začal zpívat na veřejnosti, byl pro mě Jiří Suchý obrovská revoluce. Dokonce bych si ho dovolil nazvat zakladatelem, ne-li otcem populární muziky.

* Zkuste někomu, kdo nezažil Semafor, popsat, v čem byl Suchý tak výjimečný. Přinesl do hudby novou češtinu, slang, nečekané vtipné obraty. Dostat se do Semaforu jako zpěvák znamenalo mít zaručený hit. Byla to brána do popu. Jak dlouho jsme se tam zdrželi, jestli dlouze, nebo krátce, to už není zajímavé. Nebýt Semaforu, nevím, kde bych dnes byl. V každém případě bych neměl ten pro mě historický hit, který mě ze 49. místa ve Zlatém slavíku posunul během jednoho roku na první. Oči sněhem zaváté.

* Překvapilo vás, že se v první desítce Nejlepšího Čecha umístil Václav Havel?
Kudy po světě jezdím, je Havel symbolem člověka, který tady pomohl k demokracii. V době, kdy se málokdo odvážil, on psal dopisy Husákovi. Velmi kritické a otevřené dopisy. Jenže pohled na něj je trochu ovlivněný oslavou jeho jména. "Ten nastolil demokracii. Kdyby nebyl, tak tady ještě vládne bývalý režim." To je extrémní, to přece nebudeme tvrdit.

* Jak by u vás dopadlo srovnání Václav Havel versus Václav Klaus?
Klaus je politická a hlavně ekonomická hlava. Je na svém místě ve správné době, stejně jako byl Havel se svým rétorickým uměním napsat si sám projev. Velmi dobrý projev, protože v citlivé době musí vystoupit kazatel. Nejen u nás, ale kdekoliv Havel promluvil, bylo to svým způsobem geniální. Profesor Klaus je hlava finanční, velmi citlivá na odhad. Proto byl také prognostik.

Co spojuje Cimrmana s hokejem?

* Jsou osobnosti, které byste mezi největší Čechy nikdy nezařadil?
Podle mě by tam neměli být Gottwald a Beneš.

* Gottwalda chápu, ale proč Beneš? Je to sice postava velmi kontroverzní, ale mnohými vnímaná jako kladná. Skončil na 22. místě a v Praze mu byla dokonce nedávno odhalena socha.
Tím bylo jako by odhlasováno: Nesahat na něj. Jakmile by se na misky vah položily jeho činy, zjistilo by se, že způsobil národu několik etap, které nebyly zrovna chvályhodné. Když si v roce 1943 vydedukoval, že se válka obrací a že u nás bude s největší pravděpodobností mít vliv Sovětský svaz, odletěl z Londýna do Moskvy, sešel se se Stalinem a snažil se mu vlísat do přízně. Jinak to neumím nazvat. Nabídl mu i to, co Stalin ani nechtěl.

* Máte na mysli odsun sudetských Němců?
Nejen to. Mám na mysli divoký způsob odsunu, doslova teror na civilistech. Neuznávám princip kolektivní viny, vyhnání lidí, jejichž rodiny s námi staletí žily v jedné zemi, bez rozdílu, jak se tito lidé zachovali během okupace. To jsou věci, které začínají u Beneše. U toho vlísání se Stalinovi, když spolu seděli v Bolšom Těatru a on se sám nabídl, že Němce vyžene.

* Jak tohle víte?
Už bych o tom nerad mluvil, nechal bych to historikům. Když něco řeknu nepřesně, mohl bych se blamovat. Je známá věc, že měl u Stalina jakýsi škraloup. Ale to je na dlouhé povídání.

* Nejde zkrátit?
Ne, to nejde. Ale ani to nechci otevírat, je to nepříjemné.

* Tak proč o tom historici víc nepíšou?
Mnoho z nich to ví, ale znají svá tabu. Jsou kauzy, které kdyby se otevřely, muselo by nutně dojít k rozebírání detailů, přiznání některých věcí a následně k účtům. Třeba ze srpna 1968 někdo viní jen stranu sovětskou. Ale dnes už je všeobecně známo, že všechny vojenské kroky si v poválečné historii vítězné velmoci dohodly. Snad si nemyslíte, že byli na Západě tak překvapení, když sem 1968 vstoupila vojska.

* Vy asi víte, že nebyli.
Samozřejmě že nebyli. Už v květnu 1968 jsem si v Londýně koupil časopis Newsweek, protože jsem viděl fotku Dubčeka na titulní straně. Uvnitř byla vojenská mapa Československa. Přesně tam bylo popisováno, kudy půjdou vojska. To je pro mě důkaz, že o tom NATO vědělo. A nutno dodat, že souhlasilo.

* Dobře, ale když Američané chystali útok na Irák, taky se v novinách objevovaly mapy, kudy by asi tak mohli jít.
Jenže tahle byla až moc přesná. Bylo v ní přesně zakreslené, kudy půjdou jaké pluky, kolik jich bude, kde se zastaví. Všude přesné šipky. Sovětům šlo o to, dostat sem rakety středního doletu, S20 a S22. Ale ten Novotný, ten projevil odvahu odporovat.

* Prosím? Antonín Novotný? Ten je pro mě jednoznačně zapsaný jako záporná postava.
Pro mě zase jako státník, který sovětským generálům řekl: "Dokud já budu v úřadu, tak sem žádné rakety nepostavíte." Proto ho odstavili a pak rakety schválně postavili do hory Blaník, odkud, až bude národu nejhůř, měli vyjet rytíři.

* Dobře, ale není tenhle jeden skutek trochu málo? Vždyť se například angažoval v politických procesech.
Víte, ony se nás, tehdy mladých lidí, ty procesy nějak netýkaly. To byla vysoká hra různých skupin, do které jsme neviděli. Pro mě je důležité, že jsme v šedesátých letech pocítili politické uvolňování, které se promítalo do kultury. Opravdu jsme si mohli zpívat cokoliv.

* Zase to znám jinak. Že Novotný tohle uvolňování brzdil.
Byly takové vlny, ke kterým byl on sám donucen. Nikdo nepopře, že divadla byla v šedesátých letech na prasknutí, že lidé čekali na všelijaké náznaky mezi řádky. Miroslav Horníček často vyprávěl, jak se na ně publikum přímo třáslo a jak si je i někdy nepřesně vykládalo. Po jednom představení za ním lidé přišli a děkovali: "To bylo chytrý, jak jste řekl - Podívej se, tamhle je moucha - tak my moc dobře víme, co jste tím myslel." On se pak v šatně divil, že tím nic nemyslel. Že jen potřeboval překlenout na
jiné téma.

* Co říkáte tomu, že je mezi největšími Čechy tolik sportovců? Nedvěd, Jágr, Baroš, Železný, Šebrle...
Patří tam, protože velmi posilují sebevědomí národa. Celý týden jsem nosil to hokejové finále v sobě a byl jsem hrdý, že jsem Čech. Mluvili jsme o Cimrmanovi a ten má s hokejem jedno společné. Lehká ironie, humor nad věcí, to jsou přece zavázané malíčky fanoušků ve Vídni. To je typicky české.

Karel Gott
V pondělí zpíval ve Varšavě, ve čtvrtek v Moskvě a už se chystá na vystoupení do New Yorku. Diář vystoupení má plný na rok a půl dopředu, a když to tak půjde dál, může za půl roku získat už jedenatřicátého Slavíka. Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni, vyučil se elektromontérem a pracoval v ČKD. Poprvé se proslavil při angažmá v Semaforu (1963-4), poté spoluzaložil Divadlo Apollo. Prosadil se v zahraničí, zejména v Německu. Je svobodný, má přítelkyni Ivanu a dcery Dominiku (narozena 1973) a Lucii (1987).

Martina Balogová a Karel Gott pokřtili zpěvákovo nové CD, na němž je také videoklip s jejich společnou písní Svět je prostě nekonečná pláž. (29.11.2004)

Slavný muzikál Miss Saigon si nenechali ujít ani ministr kultury Pavel Dostál a Karel Gott (spolumajitel produkční společnosti muzikálu). Mluvili spolu velmi uvolněně, jako dobří přátelé...

"Je to zase on..." naznačuje světová "superstar" Kurt Nilsen, a čerstvý platinový slavík Karel Gott si vychutnává standing ovation.

Karel Gott s přítelkyní Ivanou těsně po vyhlášení Českého slavíka roku 2004.

Karel Gott a Leoš Mareš. Český slavík 2004.

Dcera Karla Gotta Lucie musela svého "platinového" tatínka obejmout. Český slavík 2004.

Dvorní skladatel Karla Gotta Karel Svoboda, Český slavík 2004.

Karel Gott dostal dvacáté zrcadlo. Vyhlášení ankety TýTý 2004, 2.4. 2005.








Nejčtenější

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět.... celý článek

Heidi Janků a její manžel Ivo Pavlík
Zemřel hudebník Ivo Pavlík, manžel Heidi Janků

V sobotu zemřel hudebník Ivo Pavlík (†84), manžel zpěvačky Heidi Janků (54) a první manžel nedávno zesnulé Věry... celý článek

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že... celý článek

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si... celý článek

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech.... celý článek

Další z rubriky

Kim Kardashianová (New York, 15. května 2017)
Kardashianová nechce náhradní matku, třetí dítě porodí sama

Profesionální celebrita Kim Kardashianová (36) najednou otočila. Zatímco v posledních měsících tvrdila, že si třetí... celý článek

Alexis Renová
Nenechte se ovlivnit okolím, říká známá blogerka, která trpěla anorexií

Instagramová hvězda a blogerka Alexis Renová (20), kterou sleduje přes deset milionů lidí, otevřeně přiznala svůj boj s... celý článek

Topmodelka Kate Mossová chodí na ošetření své pleti k Anastasii Achilleosové.
Kate Mossová: Vždycky jsem dřela jako kůň, přeceňovala jsem své síly

Topmodelka Kate Mossová (43) zavzpomínala na své začátky ve světě modelingu. Zejména se pozastavila nad focením se... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.