Clouzotovo psychodrama Peklo vyprávělo o paranoie a posedlosti. O režisérovi vznikl nyní dokument Peklo Henri-Georgese Clouzota, který natočili Serge Bromberg a Ruxandra Medreaová. Probírali se 185 plechovými krabicemi s 13 hodinami filmového materiálu, které po sobě francouzský režisér po své smrti v roce 1977 zanechal.
Na filmovém pásu s torzem Pekla, k němuž chybí až na půl hodiny zvuková stopa, jsou kromě kostýmních zkoušek a technických experimentů zkušební záběry Romy Schneiderové mezi kinetickými uměleckými objekty. Herečka je zahalená do celofánu či do svatebního závoje. Mnohé, co se skrývalo v krabicích, ale nemělo podle Bromberga se scénářem Pekla absolutně nic společného. "Jak mohlo něco takového existovat? Chtěl Clouzot Schneiderové vyznat kamerou lásku?" ptá se filmař.
Romy Schneiderová a režisér Henri-Georges Clouzot
Podle rakouského týdeníku Profil jsou objevené záběry nejdivočejším počinem rakouské filmové hvězdy, která zemřela v roce 1982 ve věku 43 let.
V jedné z nalezených scén je například nahá Schneiderová připoutána ke kolejím. Vysokou rychlostí se k ní blíží parní vlak a v poslední vteřině zastaví. Záběry jsou černobílé. K čemu je chtěl režisér použít a proč pětadvacetiletá herečka s takovou nahou scénou, která nebyla v roce 1964 zdaleka samozřejmá, souhlasila, není jasné.
Brombergovi se podařilo do Clouzotovy filmové pozůstalosti nahlédnout poprvé v roce 2005 náhodou. Krabice s materiálem byly totiž kvůli režisérovu sporu s pojišťovnou na léta pohřbeny ve francouzském státním filmovém centru CNC. Režisérova vdova pak záběry nechtěla zpřístupnit.
Nakonec svolila. Bromberg s ní totiž uvízl na dvě hodiny ve výtahu, kde jí popsal svůj záměr natočit o jejím muži dokument a přemluvil ji. "Bez tohoto výtahu by můj film nikdy neexistoval," řekl Bromberg.
Hollywoodské studio Columbia dalo Clouzotovi začátkem roku 1964 pro natáčení Pekla volnou ruku. Děj měly současně snímat tři kamery. Bromberg řekl, že se Clouzot ale sám ztratil v labyrintu, který chtěl na plátně vytvořit.
Romy Schneiderová se proslavila především rolí císařovny Sissi. Poprvé si ji zahrála jako sedmnáctiletá. Celý život se pak snažila této škatulky zbavit. Ztvárnila mnoho charakterních rolí a stala se evropskou filmovou hvězdou. V osobním životě se jí ale příliš nedařilo.
Největší tragédií pro ni bylo, když přišla o syna, který vykrvácel po úrazu. Ke konci života hodně pila a užívala léky. Zemřela na zástavu srdce.
