Rozdíl mezi kalendářním rokem (365 dní) a slunečním rokem (365,2419 dne) se od té doby vyrovnává takhle:
Den navíc se přidá jednou za čtyři roky. Ale protože to by bylo zase moc, nebude přestupný ten rok, který je dělitelný stem. Ale to by bylo zase málo... Takže výjimkou z výjimky je letopočet, který je dělitelný čtyřmi sty. A proto máme v kalendáři 29. února 2000.
Proto si chudák malý Gioacchino Rossini, pozdější autor Lazebníka sevillského, jako dítě užil jen dvoje opravdové narozeniny. Narodil se 29. února 1792. Tohle datum připadalo na rok 1796 a pak až na rok 1804...
"Neštěstí" narodit se 29. února potkalo třeba malíře Julia Mařáka nebo režiséra Martina Friče.
V Česku by, statisticky vzato (29. února je jednou za 1460 dní), teď mělo žít 7000lidí, kteří mohou slavit narozeniny jednou za čtyři roky.
Angličan Martin Grundy, narozený 29. února 1916, pozval už vroce 1937 za studií v Oxfordu své známé na oslavu svých "skutečných" jedenadvacátých narozenin 29. února 2000. Dočkal se.
"Řekl jsem jim, aby počkali na rok 2000, a pak jsem pozvání pravidelně opakoval," citoval oslavence list The Times.
Na 29. února připadá i výročí první československé ústavy z roku 1920. Ale to si stejně národ nikdy nepřipomínal jako nějak zvlášť pamětihodné datum.
Protože se až do středověku přidával den navíc bez výjimky každé čtyři roky, byl v šestnáctém století kalendář už nějakých deset dní "napřed". Což dělalo potíže třeba zemědělcům - jaro podle kalendáře začínalo 21. března, jarní rovnodennost ale nastala už o půldruhého týdne dřív. Proto v roce 1582 papež na doporučení astronoma Clavia rozhodl, že se z křesťanského letopočtu naráz škrtne deset dnů. Šlo se spát 4. října a vstávalo se rovnou 15. října.
Letos dělá přestupný rok starosti přiměřené roku 2000 - samozřejmě, jde o počítače. Některé totiž možná nepochopí, že není 1. března, nýbrž "výjimečného" 29. února. Ale 1. leden 2000 měl podle předpovědí dělat počítačům ještě větší problémy, a také se nic zvláštního nestalo. Potíže mohou mít snad jen programy, které v malých firmách zpracovávají účetnictví.
Ale pozor - i když je gregoriánský kalendář hodně přesný, je průměrný kalendářní rok pořád o 25 vteřin delší, než skutečná doba oběhu Země kolem Slunce. "Nicméně i tak vždy po 3600 letech rozdíl naroste na jeden den, což je pro nejbližší budoucnost ošetřeno tím, že rok 4840 našeho letopočtu mimořádně nebude přestupný," uvedl astronom Jiří Grygar.
To znamená, že za 2840 let zas miliony smolařů mimořádně přijdou o výjimečné narozeniny.
