Výraz "penny" znamená něco, co nestojí za moc, pro co se nestojí příliš namáhat a co člověk může vytrousit z kapsy, aniž ho ztráta zabolí. Jsou také obětí dvojsmyslného posměchu - na mnoha mostech nebo tunelech, kde se vybírá mýtné, se vyjímají nápisy: "Nepřijímáme pennies", jak zní v angličtině množné číslo pro penny.
Letošní léto však reputaci malé mince změnilo. Po Filadelfii, Chicagu, St.Louis a několika dalších velkých městech se stala vzácnou i v New Yorku pro obchodníky i bankéře. Obojí totiž ztrácejí nemalé částky, když zaokrouhlují účty a částky ve prospěch zákazníků, které nechtějí ztratit. V miliónech transakcí denně tak ztrácejí možná statisíce dolarů měsíčně.
Hladem po malých měďácích trpí zejména podniky s rychlým obratem - hospody, místní odbočky bank a obchody. Proto restaurace McDonald's na manhattanské 51. ulici nabízí každému, kdo přinese mince v hodnotě deseti dolarů, jeden velký Bic Mac za tři dolary. "Každý den využije nabídku aspoň jeden člověk," řekl listu The New York Times manažer Duane Fingall, který sám donesl hrnec se 4000 mincemi.
Chase Manhattan Bank, třetí největší bankovní dům ve Spojených státech, zase zaplatí za padesáticentovou ruličku hnědočervených mincí pěticentovou prémii. Kdo přinese deset dolarů, má tudíž jeden dolar navíc. Kolem 6000 obchodů ve 38 amerických státech si nechalo největší společností na automatické sčítání mincí Coinstar instalovat přístroje, které vyměňují kovové centy za větší mince nebo papírové peníze. Jen pro informaci - do jednoho kilogramu je zapotřebí vsypat asi 350 centů.
Peter Bakstansky, mluvčí Federální rezervní banky pro stát New York, která distribuuje mince vyražené státní mincovnou, připustil, že je obtížné splnit požadavky komerčních bank na kovové centy. "Mincovna už nemá, co by nám nyní poslala," řekl. Zdůraznil však, že nynější poptávku nezpůsobuje nedostatek mincí, nýbrž spíše způsob, jakým se s mincemi nakládá. "Pencí je hodně, ale lidé je ukládají do sklenic, prostě nejsou v oběhu," konstatoval pracovník banky.
Coinstar jeho slova potvrdil. Podle jeho průzkumu dvě třetiny Američanů centy nevracejí do oběhu a schovávají je doma ve sklenicích, prasátkách nebo v šuplících. Mimo oběh je tak 7,7 miliard centů, čili 7,7 miliónů dolarů. Coinstar také spočítal, že na každého amerického spotřebitele připadá třicet dolarů podobných úspor v mincích po jednom, pěti, deseti a pětadvaceti centech.
K nedostatku nejmenší mince přispělo podle odborníků několik dalších faktorů. Prvním z nich je vzmáhající se ekonomika, která vyžaduje větší počet hotovostních plateb a to zase zvyšuje potřebu drobných peněz. Druhým je sklon bank šetřit pracovní síly a provádět bankovní operace v bankomatech, po telefonu nebo na internetové síti. A nakonec Američané mají stále méně času a málokterý si sedne a přepočítá večer mince, zabalí je do papírových sloupců a vystojí si frontu u bankovního okénka, aby je vyměnil.
Státní mincovna jakékoli nařčení, že vyvolává nedostatek centů, odmítá. Ředitel mincovny Philip Diehl prohlásil, že letos bude vyraženo 13 miliard centů. Za uplynulých třicet let jich vyrobila 312 miliard a v oběhu jich zůstává 114 miliard, což podle propočtů dává 426 mincí na jednoho spotřebitele.
Letošní léto však reputaci malé mince změnilo. Po Filadelfii, Chicagu, St.Louis a několika dalších velkých městech se stala vzácnou i v New Yorku pro obchodníky i bankéře. Obojí totiž ztrácejí nemalé částky, když zaokrouhlují účty a částky ve prospěch zákazníků, které nechtějí ztratit. V miliónech transakcí denně tak ztrácejí možná statisíce dolarů měsíčně.
Hladem po malých měďácích trpí zejména podniky s rychlým obratem - hospody, místní odbočky bank a obchody. Proto restaurace McDonald's na manhattanské 51. ulici nabízí každému, kdo přinese mince v hodnotě deseti dolarů, jeden velký Bic Mac za tři dolary. "Každý den využije nabídku aspoň jeden člověk," řekl listu The New York Times manažer Duane Fingall, který sám donesl hrnec se 4000 mincemi.
Chase Manhattan Bank, třetí největší bankovní dům ve Spojených státech, zase zaplatí za padesáticentovou ruličku hnědočervených mincí pěticentovou prémii. Kdo přinese deset dolarů, má tudíž jeden dolar navíc. Kolem 6000 obchodů ve 38 amerických státech si nechalo největší společností na automatické sčítání mincí Coinstar instalovat přístroje, které vyměňují kovové centy za větší mince nebo papírové peníze. Jen pro informaci - do jednoho kilogramu je zapotřebí vsypat asi 350 centů.
Peter Bakstansky, mluvčí Federální rezervní banky pro stát New York, která distribuuje mince vyražené státní mincovnou, připustil, že je obtížné splnit požadavky komerčních bank na kovové centy. "Mincovna už nemá, co by nám nyní poslala," řekl. Zdůraznil však, že nynější poptávku nezpůsobuje nedostatek mincí, nýbrž spíše způsob, jakým se s mincemi nakládá. "Pencí je hodně, ale lidé je ukládají do sklenic, prostě nejsou v oběhu," konstatoval pracovník banky.
Coinstar jeho slova potvrdil. Podle jeho průzkumu dvě třetiny Američanů centy nevracejí do oběhu a schovávají je doma ve sklenicích, prasátkách nebo v šuplících. Mimo oběh je tak 7,7 miliard centů, čili 7,7 miliónů dolarů. Coinstar také spočítal, že na každého amerického spotřebitele připadá třicet dolarů podobných úspor v mincích po jednom, pěti, deseti a pětadvaceti centech.
K nedostatku nejmenší mince přispělo podle odborníků několik dalších faktorů. Prvním z nich je vzmáhající se ekonomika, která vyžaduje větší počet hotovostních plateb a to zase zvyšuje potřebu drobných peněz. Druhým je sklon bank šetřit pracovní síly a provádět bankovní operace v bankomatech, po telefonu nebo na internetové síti. A nakonec Američané mají stále méně času a málokterý si sedne a přepočítá večer mince, zabalí je do papírových sloupců a vystojí si frontu u bankovního okénka, aby je vyměnil.
Státní mincovna jakékoli nařčení, že vyvolává nedostatek centů, odmítá. Ředitel mincovny Philip Diehl prohlásil, že letos bude vyraženo 13 miliard centů. Za uplynulých třicet let jich vyrobila 312 miliard a v oběhu jich zůstává 114 miliard, což podle propočtů dává 426 mincí na jednoho spotřebitele.
