Dobrý den v Praze o Velikonocích

- O velikonoční program v Praze se v pátek, stejně jako o víkendu postarala pelhřimovská agentura Dobrý den. V pátek odpoledne od půl čtvrté a od půl šesté se na Staroměstském náměstí představí představí miniaturista Stanislav Materna s unikátními kuriozitami, jako je například pomlázka z vlasů, či kraslice vysoká tři milimetry. Na své si přijdou i labužníci, pro něž je připravena dvoumetrová pomlázka ze salámu.

 V programu se představí i tradiční české řemesla : paní Milena Kochová bude zdobit kraslice voskem a řezbář Josef Šumera přijde se svým velmi neobvyklým dílem – řetězem z jednoho kusu dřeva.

Jako předzvěst blížících se čarodějnic přiveze Tomáš Mach ze Zubří z téměř čtyřsetkilometrové dálky největší březové koště ! Na své si přijdou i milovníci hlavolamů, pro hráče kuliček je připraven kuličkový trenažér a jako pozvánka na červnový festival “Pelhřimov – město rekordů” uvidí návštěvníci Staroměstského náměstí siláka Aliho Moroviče, který potáhne automobil v zubech, bude ohýbat železné tyče a pohovoří o tom, že 11. Června se na pelhřimovském náměstí nechá v rámci festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar hned 20krát autem přejet, čímž by překonal dosavadní rekord.

Zvědavci z jiných končin Prahy potěší v letňanském Tesco obří exponáty muzea rekordů a kuriozit, jako: drátkovaná keramická kraslice na světě - hmotnost 20 kg, ručně pletený drátkovaný vzor, nejdelší česká pomlázka - délka 492 cm (uvidí pokus o přetáhnutí co největšího počtu dívčích zadečků), nejmenší a největší české přírodní odrátkované kraslice - autoři : pštros, jiřička obecná, dráteník Petr Musil. Občerstvit se mohou z největší nerezové konvičky na světě a kromě toho se tu představí staročeská řemesla – od výroby píšťalek až po panenky z kukuřičného šustí. Program trvá od 10 do 17 hodin.

Podobný program je připraven i na sobotu od 10 hodin pro návštěvníky Shopping Parku Zličín.

Velikonoční NEJ
Velikonoce jsou pro většinu z nás inspirací k alespoň chvilkovému návratu ke starým tradicím a k připomenutí si základního křesťanského příběhu. Jsou však mezi námi i tací, které velikonoce a jejich tradice inspirují ke snaze zapsat své jméno v rekordních tabulkách či dokonce ve slavné Guinnessově knize rekordů. Řadu z oněch velikonočních NEJ můžete spatřit v expozici pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit.

Největší mazanec. Obří mazanec vážící 25 kg upekla pelhřimovská pekárna Adélka 29. Března 1997. Mazanec měl průměr 70cm a výšku 15 cm !


Nejdelší pomlázka. Čtrnáct útlých dívčích zadečků najednou dokázal přetáhnout na jedno rozmáchnutí autor rekordně dlouhé pomlázky – Robert Zauer z Teplic. Ten před dvěma lety upletl “omlazovací velikonoční pomůcku” o délce 492 cm. Musel k tomu použít dvouleté pruty, což se samozřejmě běžně nepraktikuje. Pomlázka je k vidění v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově.


Největší drátěné vejce. Petru Musilovi se říká První český dráteník. Své drátenické úsilí věnuje i zdobení velikonočních kraslic. Zprvu odrátovával klasická slepičí vajíčka. Poté se zapsal do rekordních tabulek, když odrátoval největší (pštrosí) a nejmenší (jiřiččí) vajíčko. Po odrátování obřího keramického vejce přišel na to, že ona vajíčka vlastně ani nepotřebuje. Od té doby je i autorem největšího drátěného vejce. Jedná se o nádherně umělecky zpracované obří vejce bez vejce. Uvnitř opletu zkrátka nic není.

Kraslice o obvodu 213 cm měří 85 cm. Všechny zmíněné výrobky Petra Musila jsou k vidění v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově.


Rychlopojídači vajíček. Štefan Raškovský v časovém limitu tří minut 14 natvrdo vařených vajec. za 3 minuty. Rekordního výkonu dosáhl 12. června 1999 na festivalu “Pelhřimov – město rekordů”. Přestože se jedná o úctyhodný výkon, je třeba si přiznat, že v některých oblastech máme máme ještě co dohánět. John Kenmuir za Skotska snědl stejné množství natvrdo vařených vajec - ovšem za 14,42 s.


Velikonoční kraslice vrtané. Neobvyklý nástroj používá při zdobení velikonočních kraslic Hana Doskočilová z Českých Budějovic - zubní vrtačkou. Ač je její technika vyžadující přesnost a trpělivost (každá sebemenší chybička znamená poškození vejdumku!) neobvyklá, jsou vajíčka dozdobovaná bílým voskem na první pohled velmi vkusná. Rekordní dvoužloutkové husí vejce po její akci zdobí 837 dírek, obyčejné slepičí pak 388 děr.


Hod vajíčkem partnerovi. Johnny Dell Foley a Keith Thomas ze státu Texas v USA jsou držiteli světového rekordu v disciplíně, při němž první z dvojice hodí vajíčko co nejdál a druhý jej musí chytit. Vejce se navíc, aby byl pokus vůbec platný, nesmí rozbít. Američanům byla naměřena nevídaná rekordní vzdálenost 98,51m ! Stalo se 12. prosince 1978.


I český rekord v této “nebezpečné” disciplíně se neustále zlepšuje. Naposledy na 9. ročníku festivalu rekordů, kuriozit a piva Budvar loni v červnu v Pelhřimově. Petr Matoušek a Jan Kratochvíl dosáhli vzdálenosti 56 m.


Šlehání bílků. Český rekord drží Alena Šťastná. Bílky z pěti vajec dokázala přeměnit ve sníh, který drží v míse obrácené dnem vzhůru, za 1,08 minuty.

Mužským rekordmanem je Pavel Kocián. Dokázal totéž za 1:32 minuty.


Obří kraslice. Dvoumetrová kraslice je exponátem Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Její povrch je plně pokreslen tradičními motivy moravských maléreček. Dvě z nich na pokreslení “vajíčka” pracovaly plných 7 dní.