První rozsáhlou evoluční historii lidského myšlení sestavil profesor rané prehistorie na univerzitě v britském Readingu Steven Mithen na základě studia mnoha archeologických materiálů a způsobu myšlení velkých lidoopů.
Evoluce myšlení začala podle Mithena zhruba před deseti milióny let, kdy velcí lidoopi, předchůdci člověka, byli schopni porozumět gestům a chování jiných živočichů. Duševní stav cizích jedinců, ani odlišnost od jejich vlastního, si ale zatím neuvědomovali.
Druhý stupeň nastává před 1,5 miliónem let, když se předkové člověka odchýlili od vývojové linie opic. V té době pochopili, že ostatní mohou mít jiná přání a že za jejich činy stojí odlišné úmysly. Toto byl důležitý krok, protože umožnil například výrobu kamenných nástrojů a ohlásil tak nástup doby kamenné.
V době před 200.000 lety vymyslel pračlověk - Homo sapiens a neandrtálec, který později vyhynul - dokonalejší jazyk a začal si uvědomovat odlišná přání a víru ostatních lidí. "Aby neandrtálec přežil kruté životní podmínky v době ledové, bylo zřejmě důležité bystré sociální povědomí, schopnost vcítit se do druhého člověka," domnívá se Mithen.
Poslední dvě stádia vývoje mysli v období před 40.000 a 30.000 lety zahrnují mnohem hlubší změny lidského vnímání. Lidé tehdy zjistili, že svým oblečením mohou zapůsobit na ostatní a ovlivnit tak jejich chování. Důsledkem bylo široké používání tělesných ozdob, ornamentů a oděvů. Někteří předkové člověka nosili dokonce jakousi primitivní napodobeninu "značkových oděvů", aby na své okolí udělali patřičný dojem.
"Poté, co si lidé uvědomili, jaký efekt mohou mít tělesné ozdoby, široce se rozmohlo jejich používání. Jestliže nosíte lví zuby, sdělujete tím, že jste velký lovec, i když zuby jsou kradené nebo falešné. Na tomto stupni se objevují dokonce první kopie - jakási raná verze napodobování značkových oděvů," vysvětluje profesor.
Přibližně ve stejné době, na pátém stupni evoluce, se začalo vyvíjet také náboženství a víra v nadpřirozené věci. Lidé totiž připisovali myšlení nejen člověku a zvířatům, ale i duchům.
