V čele království jej nahradil jeho mladší bratr Jiří VI., otec nynější panovnice Alžběty II. a děd Charlese. Charlese by však případná svatba s Camillou zřejmě trůn nestála. Podle posledních průzkumů mínění je více Britů pro svatbu než proti ní. Ale za předpokladu, že se Camilla nestane královnou. To bylo vyloučeno i v případě Wallis Simpsonové. Edwarda, a zejména jeho ženu královská rodina nikdy nevzala na milost. Dostal titul vévody z Windsoru a žil ve vyhnanství v Paříži, kde roku 1972 zemřel. Wallis jej následovala v roce 1989.
Historická literatura jeho rozhodnutí abdikovat hodností poněkud střízlivěji než přílohy společenských časopisů. Zatímco o jeho vášni k Wallis Simpsonové se nepochybuje, někteří historici dospěli k závěru, že Edward králem nikdy být nechtěl.
Tušil to i jeho otec Jiří V., jak zaznamenává Donald Spoto: Můj nejstarší syn se nikdy nestane mým dědicem. Vzdá se trůnu," svěřil se král jednomu ze svých dvořanů. Když arcibiskup z Canterbury blahopřál králi k výbornému stavu monarchie, Jiří V. prý smutně uhnul pohledem a řekl: Co je to platné, když vím, že můj syn ji zničí!"
Doboví svědci vypovídají, že král Edward se po nástupu na trůn říši nijak nevěnoval: jeden dvořan například zjistil, že Edward několik měsíců vůbec nečetl státní listiny. Z hlediska pozdějšího vývoje se považuje za významné, že od počátku trval na tom, že jeho mladší bratr Jiří bude do všeho zasvěcen. Winston Churchill soudil, že kdyby byl Edwardův vztah k Simpsonové diskrétnější a kdyby přistoupil na odklad svatby, veřejnost by si na myšlenku sňatku zvykla a král se nemusel vzdát trůnu.
Premiér Baldwin, který musel celou ústavní krizi řešit, později o králi napsal: "Neprožíval vůbec žádný vnitřní konflikt ani rozpolcenost. Jeho vůle byla naprosto jednoznačná. Je to zvláštní člověk, postrádá jakýkoli smysl pro obětování či plnění povinností... Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by byl tak lhostejný k tomu, co by se snad dalo nazvat vyššími cíli."
- středa 12. prosince 2001
