"spiklenecké teorie" jsou zakuklený zdravý rozum.

Tak odkuklit a používat.

Kateřina Drahokoupilová

"Bylo prokázáno, že vakcíny nemají kauzální vztah s autismem. Je to jen korelace, že se autismus poprvé projevuje zrovna v období, kdy jsou děti očkovány. Je to podobné jako by se střední škola vinila z nástupu puberty, protože po nástupu na ní děti začnou projevovat pubertu naplno. ..."

Nenechte se nachytat na její jakoby hodnověrné vysvětlení.

Chemikálie ( nečistoty ) do těla nepatří. V žádné podobě. Ani v "lécích" ( práškách ), ani v potravinách, ani v podobě výfukových plynů.

Z toho je jen rakovina, protože se tomu tělo brání, jenže neúspěšně, protože je toho na něj moc. S trochou hlíny na mrkvi si poradí, s chemikáliemi v prášcích ne.

"Chemikálie", šibolet vědeckých ignorantů... Stejně jako "přírodní", "organický" atd.

"Nedokáže prý s určitostí říct, jestli postižení souvisí s očkováním, ale projevilo se právě po něm."

1) Očkuje se v raném věku.

2) Více symptomů autismu se projevuje spíše později.

Závěr: konfirmační zkreslení + post hoc ergo propter hoc.

Hurá všichni proti očkováníJe úplně jedno jestli je to příčina autismu.

Ale hlavně jeden autista vytvoří 4 pracovní místa pro produktivní jedince a na jejich plat musí pracovat dalších 8-10 lidí odvádějících sociální pojištění.V ústavu by byl tento jedinec mezi svými a v dobré péči, ale nikdo by se nemohl chlubit tím jak se obětuje, je to pokrytectví

Nejvic obeti prinasi šaman

Děkuji slečně Sokolové za otevřený rozhovor. Máme 5,5 letého syna s autismem a ADHD, čili víme o čem je řeč. Mrzí mě, že reakce na rozhovor se zde dotýkají pouze zmíněného vlivu mezi očkováním a rozvojem autismu a zaniká podstata rozhovoru - to jest, přiblížit veřejnosti autismus dětí. Jediné, co se mi nelíbilo je generalizace chování dětí s autismem. Náš syn a řada dalších dětí s autismem, které znám, nemají takovou výraznou podobu úzkostí a "záchvatů" jak popisuje slečna Sokolová, u svého bratra. Čili to není daná norma! Ne všechny děti s autismem se sebepoškozují. Ale všechny děti s autismem mají úzkosti ze změny prostředí, změny svých tras, nebo jiných změn. My jdeme cestou nácviku těchto dovedností, např. když syn měl velký problém s jízdou v metru, postupně se to naučil a dnes je metro jeho nejoblíbenější dopravní prostředek. Nácvik a tím boj proti stereotypům se praktikuje o všech dětí s autismem, u každého samozřejmě s různým úspěchem...Vnímáme synův autismus, jako výzvu a nikoli něco s čím se nedá nic dělat. Pokud některé úzkosti nemůže v určitém věku překonat, počkáme na pozdější dobu. Nic se nemá přehánět. Je to jen naše zkušenost a cesta nácviku dovedností je pro našeho syna jediné možné řešení. Lépe než speciální dieta, nemá prokázanou žádnou alergii na potraviny a jídlo často selektuje, takže už by nic nejedl. Též alternativní medicína, co nám slibovala vyléčení autismu u syna, neměla "za dlouhé peníze" žádný efekt. Člověk se musí smířit s tím, že autismus není nemoc, nejsou na něj léky a nejde vyléčit.

Je to tvrdá práce zejména pro děti a pak pro jejich rodiče a pedagogy ve školkách a školách...

Ještě si dovolím oponovat slečně Sokolové v její odpovědi na Aspergerův syndrom. To není lepší druh autismu, jen je to jiná forma autismu. Myslím, že k posuzování Aspergerova syndromu a toho, jaký autismus měl filmový "Rain man" je kompetentní spíše odborník z oboru psychiatrie.

Dekuji pani Sokolove a jejimu otci za snahu pomahat nejenom vlastnimu autistovi, ale i dalsim. Kdo to nezazil nema predstavu, kolik mentalni sily to vyzaduje.

Legenda, která dává do souvislosti očkování a mentální postižení v dětství bude mnohem starší než vakcína MMR.

Měla jsem kdysi v osadě, kde jsme měli chatu, kamarádku, jejíž starší bratr byl těžce mentálně retardovaný. Žil v ústavu, kam za ním občas rodina jezdila a v létě o prázdninách si ho brali na pár týdnů na chatu.

Byl asi o sedm let starší než já, čili ročník 1953. Viděla jsem ho jen jednou, když mu bylo zhruba patnáct let. Byl vysoký a hubený, nosil pleny, slintal, nemluvil, jen vydával různé neartikulované zvuky. Nerozuměl ani jednoduchým větám, ani jednotlivým slovům. Chodit uměl, ale chodil jako batole nebo starý člověk, našlapoval na celá chodidla. Chodíval bezcílně křížem krážem po zahradě, sem a tam, na sobě jen kalhoty s plenami, v puse dudlík, slintal a neartikulovaně hulákal. Bylo mi osm let a měla jsem z něj strach. Jednoho dne se prošel po dece, na které jsme si s kamarádkou hrály, a nohou rozdrtil mojí plastovou kuchyňku pro panenky. Od té doby jsem ke kamarádce na zahradu v době, kdy měli bratra v péči, nechodila...

Kamarádka mi ale několikrát důležitě vyprávěla historii, kterou slyšela od své maminky. Že její bratr byl úplně normální, zdravé dítě, ale ve věku jednoho roku ho u doktora očkovali (proti čemu, to už nevím, ale MMR vakcína to pochopitelně nebyla), potom byl několik dnů nemocný, a pak se přestal vyvíjet, takže očkování je nebezpečné, i když to lékaři zapírají.

Někteří rodiče mentálně postižených dětí nejspíš nějaké vysvětlení a konkrétního viníka potřebují, proto se asi legendy o škodlivosti očkování úplně vyvrátit nedají...

Očkování rozhodně nebezpečné je, závažné negativní následky (zpravidla neurologické) se vyskytují velmi zřídka, ale vyskytují. Je nutné je umět včas rozpoznat a zastavit tzv. plazmafarézou (něco jako dialýza), při které se očkovací látka zas dostane z krve. Problém je, že lékaři jsou vychovaní tak, že očkování je jednoznačně přínosné a špatné světlo na něj nesmí dopadnout.

Opravdu si myslíte, že by dnes, v dnešní době, v dnešních hygienických podmínkách začaly děti hromadně umírat ...

Záleží na virulentnosti (nakažlivosti) a na smrtelnosti viru. Jsou viry, na které umírá téměř 100 % nakažených pacientů.

Proč asi dělají všechny státy opatření pro extrémní případy epidemií? Protože si dnes už umíme umýt ruce a proto jsou viry neškodné?

Okay, ač jasně zastávám názor, že očkování autismum nezpůsobuje, podívejme se hypoteticky na svět, kde se politické strany nechali zlobbovat a očkování zakázali. A okay, připusťmě, že jsme se všichni mýlili a lidé s autismem se přestali rodit (pochybuji o tom). Kolik dětí si myslíte, že začně umírat na dneska běžně se nevyskytující se nemoci aká neštovice, příušnice (nemyslím, že děti umírají na zarděnky), Někde jsem četl, že v USA se důsledkem vynechávání očkování u některých dětí poplašených rodičů znova objevují neštovice.

1) Pravé neštovice se určitě neobjevují. Nikde.

2) Proti pravým neštovicím se už pár desítek let neočkuje (od roku 1980 se považují za zcela vymýcené)

3) Plané neštovice jsou očkovány dobrovolně, a je to zcela běžná dětská nemoc.

Já jsem byl očkován jenom proti černým neštovicím, ale to se dnes nedělá. Je mi už 84 let a přežil jsem.