V tomto rozhovoru říká, že Aarona rok odmítala, v jiném rozhovoru zcela něco jiného. Bůh ví ce je vůbec na tom co říká pravda. Asi jen jak se jmenuje:)
* Co je vlastně zač, ten váš přítel?
Drew Aaron. O devět let starší majitel společnosti, která vyrábí papír. Jsme spolu od ledna.
* A už jste zasnoubeni. Není to brzo?
Není. Někdy člověk prostě ví, že by se měl zasnoubit a vdát. A tady nebylo co řešit.
* Dokonce vdavky? Ve dvaceti? A neklepou si vaši na čelo?
Jenom babičky říkají: „Ty seš ještě taková malinká.“ Jinak nic.
* Co vás na tom muži tak pobláznilo?
Prostě jsme se do sebe zamilovali. Je jedinečný, jeho povaha je skvělá, máme hodně společného. Nechci být konkrétnější, jenom říkám, že je ve všem úžasnej.
* Kde jste ho prvně potkala?
Při vernisáži fotografií - vidíte, třeba umění nás zajímá oba. Tehdy mě tam dotlačil kamarád, říkal: „Slíbilas mi to, musíš přijít.“ Já na to, že se mi nechce. Ale přišla jsem a tak jsme se seznámili. * Jak přesně? Drew mě pozval na večeři a řekl, jestli bych mu mohla dát číslo. Jak jinak se asi lidi představují? Já s ním šla na kafe až za tři měsíce, během kterých jsme si jen esemeskovali. Ale od té doby jsme se už nerozešli. A po čtvrtroce byly zásnuby.
