Pokud se říká o Zapomenutém světle Jakuba Demla, že je to nejsmutnější česká kniha, získal tento katolický básník silnou konkurenci. Román Honzlová od Zdeny Salivarové totiž graduje takovým způsobem, až to někdy bere dech. Občas se s určitým úsměškem hovoří o "ženském psaní". Honzlová, ač nezapře ženskou perspektivu, je prostě "dobré psaní". Bez přívlastků. Ale je smutné, stejně jako svět, ve kterém autorka žila.