Delfíni poznávají svůj obraz v zrcadle

Delfíni jsou považováni za inteligentní živočichy, protože jejich mozek je velikostí podobný lidskému, mají vyvinutou paměť, komplexní společenskou strukturu a jejich sonární systém je dokonalejší než má jakékoliv námořnictvo.

Umějí dobře napodobovat, rychle se učí a podle vědců, kteří studují jejich chování v přírodě i v zajetí, mají překvapivé schopnosti. V uplynulých letech odhalili vědci některé složitosti jejich mysli a sociálního života a začali vytvářet podrobnější obraz těchto pozoruhodných živočichů.

Nejnovější výzkumy jsou důkazem toho, že delfíni rozeznávají svůj odraz v zrcadle, což bývá považováno za znak uvědomování si sama sebe, a že spontánně chápou myšlenky druhých jedinců, včetně lidí. Na základě těchto studií vědci tvrdí, že delfíni mají určité povědomí o sobě samých a o ostatních jako odlišných bytostech.

Tato schopnost byla dosud přisuzována jen lidem a lidoopům. Badatelé se domnívají, že tyto poznatky vyvolají nové diskuse o živočišné inteligenci.

Děti se začínají pozorovat v zrcadle ve věku kolem dvou let, což znamená začátek uvědomování si sebe sama, schopnost pozorovat a vnímat duševní stav ostatních. V roce 1970 se psycholog Gordon Gallup rozhodl zjistit, zda jsou toho schopni také ostatní živočichové.

Mnoho zvířat ale zrcadlu vůbec nevěnovalo pozornost, nebo na něj útočilo jako na nepřítele. Někteří tvorové jako opice, lidoopi, sloni a afričtí šedí papoušci jej poté, co si na něj zvykli, začali používat jako nástroj k nalezení skrytých předmětů, ale nezkoumali v něm svůj vzhled.

Již dřívější studie naznačovaly, že delfíni poznávají svůj obraz, ale jejich výsledky nebyly považovány za přesvědčivé. Vědeckými testy prošli dosud pouze šimpanzi, orangutani a gorily, kteří používali zrcadlo k prohlížení svého těla.

V roce 1998 začali vědci zkoumat dva delfíny chované v zajetí. Střídavě je označovali barevnými kruhy, trojuhelníky nebo pomalování jen předstírali. Delfíni poté ihned plavali k zrcadlu, aby si prohlédli místo, kde je vědci poznačili. Často se přitom natáčeli, aby se viděli lépe.

Zatímco někteří z vědců se o závěrech studie vyslovili pochybovačně, jiní to považují za velký přínos a důkaz toho, že také další tvorové si uvědomují sebe sama a mají vyvinuté poznávací schopnosti.

Podle Diany Reissové z laboratoře mořských věd v newyorském Brooklynu nové výzkumy "zahajují diskusi o vývoji mozku, neboť mozek primátů a delfínů se vyvíjel ve zcela odlišných liních po více než 60 miliónů let".

Irene Pepperbergová, profesorka ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě, tvrdí, že studie podává jednoznačný důkaz o tom, že odlišně uspořádaný mozek může vykonávat to, o čem se předpokládalo, že toho jsou schopni pouze primáti.

Peppenrbergová například dokázala, že afričtí šedí papoušci umějí rozlišit více než 50 různých předmětů, stejně jako mnoho tvarů a barev, ale nedokázali projít zrcadlovým testem.

Jiná studie o delfínech zase ukázala, že tito inteligentní savci mohou určit směr pohledu a míření člověka a odhadnout tak záměry ostatních živočichů.

Vědecký tým v jihoafrickém Durbanu prováděl pokusy se šesti delfíny. Zjistil, že delfíni "mohou rozumět tomu, co si člověk myslí a o co se snaží". "Narozdíl od lidí ale nemohou chápat duševní stav nebo víru, na nichž jsou založeny myšlenky," tvrdí biolog Robin Dunbar z univerzity v britském Liverpoolu.

Vědci byli velmi překvapeni zjištěním, že reakce delfínů na to, jakým směrem člověk mířil pohledem nebo rukou, připomínala spíše psy než ostatní primáty. Zatím se badatelé shodují pouze v jedné věci: prokázat tyto domněnky bude velice složité.

 


 

Tanec delfínů

U delfínů nám často připadá, že se smějí.Možná ano, ale spíše je to dáno fyziognomií jejich obličeje.

Delfíni jsou díky své hravosti častou atrakcí aquaparků.

Delfíni často loví svoji potravu ve skupině, kdy kolem kořisti vytvoří nepropustný kruh.

Je to krása, pozorovat delfíní skoky nad vodní hladinou.