V současné době u nás vydává Foglarova díla pouze nakladatelství Olympia, které se spisovatelem před jeho smrtí podepsalo blíže nespecifikovanou smlouvu o výhradním právu na vydávání jeho knih.
Veškeré autorské poplatky od Olympie plynou na zvláštní zablokované konto, jehož majitele určí až soudní pře o dědictví Jaroslava Foglara. Nárok na pozůstalost si dělá Nadace Jaroslava Foglara, kterou před pěti lety založili spisovatelovi přátelé a v jejímž statutu se hovoří o tom, že by měla zdědit veškerý Foglarův majetek.
To potvrzuje také spisovatelova závěť, kterou však zpochybnil nejbližší žijící příbuzný Jaroslava Foglara, jeho synovec Petr Foglar. Ten už druhým rokem prostřednictvím svého právního zástupce usiluje o anulování nalezené závěti.
Snahu nadace, která musela být krátce po Foglarově smrti zrušena kvůli nedodržení podmínky nového zákona o nadacích - konkrétně výši základního jmění -, zpochybňuje také majitel vydavatelství OK Centrum Jaroslav Hanzel, bratr jednoho z poradců prezidenta republiky Václava Havla Vladimíra Hanzela.
Hanzel koncem osmdesátých let výrazně přispěl k rehabilitaci známého spisovatele, mimo jiné i apelem tehdejšímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi. Osobně přeložil a na vlastní náklady vydal několik Foglarových knih v ruštině, které zaslal do Moskvy. Foglarova nejúspěšnější kniha Hoši od Bobří řeky je dnes sběratelským unikátem, jehož cena neustále stoupá.
"Foglar se mi ale tehdy odvděčil tím, že mě udal Státní bezpečnosti," tvrdí Hanzel. Role spisovatele Jaroslava Foglara jako spolupracovníka StB, jehož jméno nechybí ani v nechvalně proslulých Cibulkových seznamech, je dodnes zahalena tajemstvím. Stejné otazníky visí i u jeho aktivit během druhé světové války v protektorátu Čechy a Morava.
Kvůli údajnému udání prý musel Hanzel opustit své zaměstnání lékaře, ke kterému se později už nevrátil. Ve svém vydavatelství OK Centrum, jež založil krátce po listopadu 1989, poté jako první vydal český překlad knihy ruského spisovatele Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, ale také doslovný přepis záznamů z jednání Občanského fóra s poslední komunistickou vládou Československa v době listopadových událostí roku 1989.
Hanzel na základě důkazů, které se mu podařilo shromáždit, podal trestní oznámení na představitele zrušené Nadace Jaroslava Foglara. Ta sice už neexistuje, ale Foglarův majetek zdědit může, protože byla zrušena až měsíc poté, co spisovatel zemřel. Soud dokonce navrhl jejím představitelům, aby založili nadační fond, na který se nevztahuje zákonná podmínka základního jmění a do kterého by se dědictví uložilo.
Odpůrci nadace argumentují tím, že Jaroslav Foglar v posledních letech svého života trpěl zdravotními problémy, kvůli nimž ho mohli jeho blízcí lehce podvést. Spisovatel například špatně viděl, a tak podle nich mohl podepsat zakladatelskou listinu nadace i závěť, která obsahovala věci, které si nemohl přečíst.
Foglar to nepřímo potvrdil v jednom z rozhovorů natočeném necelé dva roky před jeho úmrtím, který anonymně odvysílala i televize Nova. "Je to možné. Já na to nevidím," řekl spisovatel doslova.
Zajímavá je i skutečnost, že zakladatelská listina, statut nadace i závěť nesou stejné datum a že jejich platnost potvrdil stejný notář, který je dobrým známým představitelů nadace.
Jaroslav Foglar zemřel 27. ledna 1999 po dlouhé těžké nemoci v pražské Thomayerově nemocnici ve věku nedožitých 92 let. Za svůj život napsal přes třicet knih, z nichž se řada dočkala opakovaných vydání. "Foglarovky" vycházely nejenom v češtině, ale i ve slovenštině, polštině, maďarštině, němčině a řadě dalších jazyků.
