Družstvo byty prodává do soukromého vlastnictví. Kolegyně se dosti stará o blaho svých pacientů, nikoli o svoje. Nepostřehla proto, že jeden milý soused si v tom privatizačním procesu převedl do vlastnictví také její sklep, což je logické, protože na rozdíl od jiných sklepů v tom jejím je vyvedená voda. Tuhle ji přišla domů policie pohrozit trestním (!) oznámením, že neoprávněně obývá cizí sklep. Musela ho vystěhovat. Za vyklizení a odvoz zaplatila několik tisíc. Přece soused nebude ještě platit za to, že mu cizí osoba vyklízí sklep, že. Hlavní zprávou těch dnů bylo odvolání ředitelky velké fakultní nemocnice. V uplynulých devíti letech se většina fakultních nemocnic dokázala strašlivě zadlužit, ta její nikoli. Ta žena má všelijaké mouchy, ale je nekorumpovatelná, znám ji. Udělala ale asi chybu, kolegové nejen zůstávají ve funkcích dál, ale budou (nebo už jsou) zřejmě oddluženi. To je přece logické, že kdo je zadlužen, musí se oddlužit. Doktorka a ekonomka, a tak jednoduché počty neumí! Znám jednu vdovu se čtyřmi dětmi. Po smrti manžela mu odkudsi přišel na poštu přeplatek 200 Kč. Nedali jí ho, protože manžel si musí přijít osobně. Když řekla, že je mrtvý, koukali na ni jako na podvodnici, kterou pěkně prokoukli. Mrtvý - a pošle si pro peníze! A nedali. Jedna studentka si tuhle u nás dávala tisknout seminární práci. Požadavek zněl: 30 stránek. Nabídli jsme jí barevný přebal a vazbu. Odmítla s tím, že by to učitele naštvalo, mysleli by, že se vytahuje. Chce to mít nenápadné. Nahlédl jsem do textu a zeptal se opatrně, zda by se ta myšlenka nevešla na jednu stránku. Mám totiž obavu, aby se studenti opět neučili zbytečně žvanit. Prý nevešla, to by řekli, že to odflákla. V téže době jsme na fakultě uspořádali jedinečnou telekonferenci s jednou z nejlepších lékařských fakult na světě, Harvard Medical School. Kdo chtěl, mohl si popovídat s jejím děkanem a zúčastnit se živě přednášky o nejnovějších objevech v pěstování náhradních orgánů. Játra, průdušky, kolenní chrupavky tam pěstují jako zeleninu na zahrádce a pak je voperují postiženým dětem - a funguje to! Přednáška byla skvěle vystavěná, ani slovo zbytečné, fascinující obrázky a schémata, žádné žvanění. Přenosu se zúčastnil náš děkan, asi pět pedagogů a několik náhodně zbloudilých studentů. Ostatní na to dostali volno, a tak zůstali na horách nebo šli na Mikulášskou. Celá ta legrace stála několik set tisíc korun určených ku povznesení české medicíny. Inu, kdo chce býti povýšen, bude ponížen. Poslední budou první a první budou poslední. Milujte své nepřátele. Krásný advent.
12. prosince 1998
