Cyrila Höschla

-

Myšlení postupuje neočekávaně vpřed díky paradoxům. Kdysi se říkala anekdota o nešťastných konstruktérech sovětských letadel, kterým se vždy po vzlétnutí ulomila křídla. Žádné vylepšení nepomohlo. V posledním zoufalství se konstruktéři uchýlili k alternativnímu inženýrství a navštívili 110tiletého kmeta na Kavkaze s žádostí o radu. "Provrtejte dírky tam, kde se křídla ulamují," poradil mudrc. A vskutku, bylo vyhráno. Inženýrům ta záhada nedala spát a jeli se dědečka zeptat, jak na takovou absurdní věc vůbec přišel. Kmet se zasmál: "Copak jste někdy viděli, že by se toaletní papír utrhl tam, kde je dírkovaný?"
Od těch dob paradoxy bedlivěji sleduji. Mám k nim laskavější vztah než někteří spoluobčané, kteří se nad nimi rozčilují. Začíná to drobnými postřehy všedního dne. Život každého naučí vzít si deštník, aby nepršelo. Jsou-li někde fronty ve dvou řadách, vždy se pohybuje rychleji ta, ve které nestojíte. Ve frontách navíc platí ono biblické, že první budou poslední a poslední první (Matouš 19,30). Totéž v jízdních pruzích. Také si všimněte, že silnice se opravují pouze tam, kde jsou v pořádku. Teď například v pražské ulici V Holešovičkách nebo na dálnici D1. Tam se nyní hodně havaruje také proto, že zvýšení rychlostního limitu učinilo paradox "pospíchej pomalu" nedostižným. V souvislosti s úrokovými mírami v bankách mějme rovněž na paměti slova evangelia: Kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má (Lukáš 8,18). Biblické příměry a výzvy působí ovšem z dlouhodobého hlediska léčebně. Udeří-li tě někdo na jednu tvář, nastav mu druhou (Lukáš 6,29); zdánlivě velmi špatná rada, ale ve skutečnosti je to první kodifikovaná psychoterapie vedoucí ke korektivní zkušenosti, tedy k hlubokému poznání, že svět je jiný, než by byl člověk řekl. Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří Vás nenávidí (Lukáš 6,27).
Ač se to nezdá, širší uplatnění těchto paradoxů by velmi zpříjemnilo společenskou atmosféru. Stejně jako ticho, které by se rozhostilo, kdyby mluvil jenom ten, kdo má co říci.
A tak, až uvidíte, že padouchům se daří, bohatí bohatnou, chudí chudnou a kdo je v práci od rána do večera, může klidně zastupovat ty, kteří tam nejsou, kdežto obráceně to možné není, nezoufejte. Všechno je ve skutečnosti jinak. Věřte tomu. Klidně spěte, napravujte svět drobnými krůčky a vězte, že není tak prohnilý, jak se vám to ve vašem zoufalství jeví. Za polovinu lidského štěstí si totiž můžeme sami

Témata: Cyril Höschl