V rozlehlém domě uprostřed parku šel zatím život dál svým loudavým, poněkud unaveným tempem. Z každodenní rutiny vybočoval snad jen papír,který se na skle vedle vchodu ocitl v úterý 4. ledna: "Zákaz návštěv po dobu chřipkové epidemie."
"Čert by mě vzal, když mě teď potkávají sousedi a známí na ulici a ptají se, co tu s těmi staříky vyvádíme," říká vedoucí domova Jaroslava Mellová. "Dělám tu už jednadvacet let, a tak mám možnost srovnání. Proto vím, že se u nás vůbec nic zvláštního nestalo. Leden co leden prostě umírá víc lidí než jindy. Začíná to už kolem Vánoc, kdy zapracuje psychika a ti, za nimiž nikdo nejezdí, propadnou depresi. No a po Novém roce se obvykle objeví chřipka." Paní Mellová ukáže na velkou tabuli, na níž jsou ve vzorných zákrytech přišpendleny lístečky se jmény všech zdejších obyvatel. Šest z nich teď ale bezmocně visí směrem dolů, jako by už neměly sílu držet se ostatních. Pět žen, jeden muž. Ročník 1908 až 1922. "Každému, kdo sem volal, připadalo nejdůležitější číslo šest, ale pro nás jsou podstatnější jiné počty: ze 176 starých lidí patří 82 mezi ležící pacienty. My totiž nikoho neodmítáme přijmout jenom proto, že už není pohyblivý, jako to dělají v některých jiných domovech důchodců. Jenže právě pro takové je chřipka nejnebezpečnější."
Očkování: zbraň s ručením omezeným
Ischemická choroba srdeční. Povšechná ateroskleróza. Mozková mrtvice. Cukrovka. Vysoký krevní tlak... Alena Hendlová, praktická lékařka ze Zelenče, která v jenštejnském domově ordinuje dvakrát týdně, vyjmenovává diagnózy těch, kteří útok chřipkových virů nepřestáli. I oni byli stejně jako většina jejich ještě pohyblivých vrstevníků na podzim proti chřipce očkováni. Vlastně právě jim nabídla doktorka Hendlová vakcínu jako prvním. A přesto... "Nikomu, tím spíš ne lidem, kteří trpí jednou, či dokonce několika vážnými onemocněními najednou, očkování stoprocentně nezaručí, že se nenakazí," vysvětluje lékařka. "Může se totiž stát, že je napadne buď zcela jiný virus než ten, z něhož byla vakcína vyrobena, nebo tento virus mezitím zmutuje, a tak organismus přelstí. Ten je však už dlouhodobě oslabený jinými nemocemi, a tak není schopen přimět svůj imunitní systém k účinné obraně." Babičky a dědové, kteří teď po obědě dřímají v klubovně u televize, klábosí před pokoji či popostrkují před sebou chodítka chodbou, jež pro leckoho představuje tréninkovou dráhu, zřejmě o vakcinaci či imunologii mnoho nevědí. Zato vědí, co s sebou přináší zima. A že odsud se zkrátka neodchází po svých jako z nemocnice. Ani smrti, která tolik vzrušila novináře v nedaleké Praze, nevěnovali více pozornosti než kdy jindy: na opuštěnou postel položili kytičku, před obědem na minutu povstali a na nástěnku v jídelně pověsili parte. V dvacátý lednový den bylo pod rubrikou Vzpomínáme prázdno.
Strašák pro nemocné
Když si Eva K. naměřila minulou středu přes devětatřicet stupňů teploty,propadla panice, ačkoli patří k těm, které hned tak něco nerozhází. Na počátku roku ji totiž její ošetřující lékař Vladimír Folauf z gynekologicko-porodnické kliniky pražské nemocnice Královské V inohrady nabádal: "Hlavně se zkuste vyhnout chřipce!" Přestala tedy chodit do kina i do supermarketu, cestování metrem či tramvají omezila na minimum, cpala se ovocem. Marně. "Tu první noc, kdy jsem se potila pod peřinou, jsem přemýšlela o tom, jak absurdní by bylo přestát těžkou operaci i chemoterapii, a pak zařvat na obyčejnou chřipku," usmívá se dvaapadesátiletá žena, která se nakonec chřipkových virů dokázala zbavit po čtyřech dnech stejným způsobem jako kdykoli předtím: klidem, paralenem a horkým čajem. Mohla však opravdu dopadnout hůř. Cytostatika, jimiž se nádorová onemocnění léčí, totiž ničí bílé krvinky zastávající ovšem důležitou roli v budování imunitního systému. Nemocný je tedy pro boj s jakýmkoli dalším onemocněním, včetně virové nákazy, mizerně vyzbrojen. Jiná účinná léčba ovšem, jak upozorňuje doktor Folauf, dosud neexistuje, proto onkologickým pacientům nezbývá než doufat ve Štěstěnu. Ostatně nejen jim: ohrožen je totiž během chřipkové epidemie každý, kdo se potýká s jakýmkoli chronickým onemocněním.
Do postele? Do postele!
Chřipka, nebo jen silné nachlazení? Na to se leckdo ptá sám sebe v okamžiku, kdy pocítí první podivné zašimrání v nose nebo m u mráz nepříjemně přejede po zádech. Medicíně to je však jasné: chřipka přepadá člověka zničehonic, bez předchozího varování, a vždy ji provází vysoká horečka. I proto vyžaduje - na rozdíl od nachlazení - postel. Zdaleka ne každý ale bere na vědomí fakt, že jakákoli psychická či fyzická námaha nejen zhorší samotný průběh nemoci, ale zároveň zvýší pravděpodobnost trvalých zdravotních následků. Možná proto, že hrozby bývají příliš obecné. Proto vzhůru ke konkrétnímu... První hosty uvítal Karel Páleník ve své pražské restauraci ještě před prázdninami roku 1990. Svému snu podřídil vše: rodinné úspory padly na řemeslníky, dcery ho vídávaly leda poránu a manželka zase nad ránem, na milovaných lyžích se usazoval prach. Coby zkušený profesionál věděl jedno: mít dobrou restauraci znamená být na place. Pořád. "Během prvních let jsem tam chyběl snad jen tři dny, kdy jsem musel doma ležet s nechodící sádrou," připouští dnes sedmačtyřicetiletý úspěšný podnikatel. "Rýmy,kašle a chřipky jsem se snažil nebrat na vědomí, jen místo kafe jsem si nechal uvařit čaj, spolykal nějaké prášky a vykouřil jen půlku krabičky. U doktora jsem byl snad jednou, to když jsem kvůli kašli nemohl ani usnout. Žena se mě párkrát sice pokusila přesvědčit, abych se léčil, ale nakonec to vzdala. Jestli teď tedy mohu někomu nadávat, pak jenom sobě." Je za co. Pan Páleník si totiž vlastní pílí obstaral nemoc, s níž lidé v pokročilejším věku už vůbec nepočítají - totiž astma. Škála možných neduhů je však širší.
Kam vleze virus
"Chřipka je virové onemocnění, jehož typickým příznakem je kromě horečky se zimnicí a pocením i bolest hlavy, svalů nebo kloubů. Všechno ostatní patří už k druhotným projevům," konstatuje pneumolog Zdeněk Susa z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Kdo chřipku nevyleží, riskuje především to, že mu 'sleze' na průdušky a začne ho trápit bronchitida tedy kašel, při němž se vykašlává hlen s příměsí hnisu, což signalizuje, že se k virům přidaly škodlivé bakterie. Dlouhodobější přecházení bronchitid způsobí, že se opakují při každém nachlazení, až vyústí v bronchitidu chronickou. U nás je jednou z nejčastějších nemocí i proto, že značná část lidí nejenže chřipkové onemocnění léta přechází, ale ještě k tomu kouří. Malér spočívá v tom, že chronická bronchitida může vést ke komplikacím a nakonec přetěžovat srdce natolik, že selže." K hojně rozšířeným následkům přechozené chřipky patří také zánět pohrudnice a bakteriální zápal plic. Raritou, zato nebezpečnou, je jeho příbuzný virový zápal plic. Zatímco při bakteriálním typu postihuje zánět plicní sklípky, v nichž se pak tvoří hnisavé sputum, viry napadnou tkáň mezi sklípky, což neodhalí odposlech při běžném vyšetření, pouze rentgen. Virus se však někdy může vyhnout plicím a vydat se přímo k některému orgánu, nejčastěji k srdci. Následkem je potom buď virový zánět osrdečníku (perikarditida), nebo srdečního svalu (myokarditida). Ačkoli obě onemocnění patří podle docenta Susy k těm, které se vyskytují častěji v knihách než ve skutečnosti, existují. Co víc,hrozí nejen dospělým, ale i dětem. "Poslední případ jsme zaznamenali sice už před mnoha lety, zato u půlročního miminka," vzpomíná Zuzana Urbanová z kliniky dětského a dorostového lékařství téže nemocnice. "Problém je, že odhalit myokarditidu není tak jednoduché a může se stát, že nemocný je mezitím vystaven nějaké jindy běžné námaze, kterou však jeho nemocné srdce nevydrží. I to je důvod, proč by dospělí nemocní stejně jako rodiče dětí, které za sebou mají chřipku či dokonce zápal plic, neměli podceňovat nejen samotné onemocnění, ale ani rekonvalescenci."
Kdo se má bát chřipky a zápalu plic
Lékaři varují před chřipkou hlavně ty, kteří trpí vážnějším chronickým onemocněním. Oprávněnost jejich obav dokládá například statistika, kterou v roce 1982 zpracoval americký lékař Baker. Ukazuje,kolik osob s prokázanou základní chorobou zemřelo v USA na 100 000 obyvatel během epidemie chřipky typu A na její následky,k nimž nejčastěji patří zápal plic.
Onemocnění srdce, cév a plic 870 lidí
Onemocnění srdce a cév a cukrovka 481 lidí
Plicní onemocnění 240 lidí
Onemocnění srdce a cév 104 lidí
Zdraví dospělí 2
Pramen: REMEDIA POPULI
Úmrtnost na chřipku podle věku
0-59 let - 6 procent
60-69 let - 12 procent
70-79 let - 28 procent
více než 80 let - 55 procent
Jak vyplývá z uznávané mezinárodní studie, která vznikla v Holandsku, čím starší člověk je, tím více by se měl chřipky bát.
Pramen: REMEDIA POPULI
"Čert by mě vzal, když mě teď potkávají sousedi a známí na ulici a ptají se, co tu s těmi staříky vyvádíme," říká vedoucí domova Jaroslava Mellová. "Dělám tu už jednadvacet let, a tak mám možnost srovnání. Proto vím, že se u nás vůbec nic zvláštního nestalo. Leden co leden prostě umírá víc lidí než jindy. Začíná to už kolem Vánoc, kdy zapracuje psychika a ti, za nimiž nikdo nejezdí, propadnou depresi. No a po Novém roce se obvykle objeví chřipka." Paní Mellová ukáže na velkou tabuli, na níž jsou ve vzorných zákrytech přišpendleny lístečky se jmény všech zdejších obyvatel. Šest z nich teď ale bezmocně visí směrem dolů, jako by už neměly sílu držet se ostatních. Pět žen, jeden muž. Ročník 1908 až 1922. "Každému, kdo sem volal, připadalo nejdůležitější číslo šest, ale pro nás jsou podstatnější jiné počty: ze 176 starých lidí patří 82 mezi ležící pacienty. My totiž nikoho neodmítáme přijmout jenom proto, že už není pohyblivý, jako to dělají v některých jiných domovech důchodců. Jenže právě pro takové je chřipka nejnebezpečnější."
Očkování: zbraň s ručením omezeným
Ischemická choroba srdeční. Povšechná ateroskleróza. Mozková mrtvice. Cukrovka. Vysoký krevní tlak... Alena Hendlová, praktická lékařka ze Zelenče, která v jenštejnském domově ordinuje dvakrát týdně, vyjmenovává diagnózy těch, kteří útok chřipkových virů nepřestáli. I oni byli stejně jako většina jejich ještě pohyblivých vrstevníků na podzim proti chřipce očkováni. Vlastně právě jim nabídla doktorka Hendlová vakcínu jako prvním. A přesto... "Nikomu, tím spíš ne lidem, kteří trpí jednou, či dokonce několika vážnými onemocněními najednou, očkování stoprocentně nezaručí, že se nenakazí," vysvětluje lékařka. "Může se totiž stát, že je napadne buď zcela jiný virus než ten, z něhož byla vakcína vyrobena, nebo tento virus mezitím zmutuje, a tak organismus přelstí. Ten je však už dlouhodobě oslabený jinými nemocemi, a tak není schopen přimět svůj imunitní systém k účinné obraně." Babičky a dědové, kteří teď po obědě dřímají v klubovně u televize, klábosí před pokoji či popostrkují před sebou chodítka chodbou, jež pro leckoho představuje tréninkovou dráhu, zřejmě o vakcinaci či imunologii mnoho nevědí. Zato vědí, co s sebou přináší zima. A že odsud se zkrátka neodchází po svých jako z nemocnice. Ani smrti, která tolik vzrušila novináře v nedaleké Praze, nevěnovali více pozornosti než kdy jindy: na opuštěnou postel položili kytičku, před obědem na minutu povstali a na nástěnku v jídelně pověsili parte. V dvacátý lednový den bylo pod rubrikou Vzpomínáme prázdno.
Strašák pro nemocné
Když si Eva K. naměřila minulou středu přes devětatřicet stupňů teploty,propadla panice, ačkoli patří k těm, které hned tak něco nerozhází. Na počátku roku ji totiž její ošetřující lékař Vladimír Folauf z gynekologicko-porodnické kliniky pražské nemocnice Královské V inohrady nabádal: "Hlavně se zkuste vyhnout chřipce!" Přestala tedy chodit do kina i do supermarketu, cestování metrem či tramvají omezila na minimum, cpala se ovocem. Marně. "Tu první noc, kdy jsem se potila pod peřinou, jsem přemýšlela o tom, jak absurdní by bylo přestát těžkou operaci i chemoterapii, a pak zařvat na obyčejnou chřipku," usmívá se dvaapadesátiletá žena, která se nakonec chřipkových virů dokázala zbavit po čtyřech dnech stejným způsobem jako kdykoli předtím: klidem, paralenem a horkým čajem. Mohla však opravdu dopadnout hůř. Cytostatika, jimiž se nádorová onemocnění léčí, totiž ničí bílé krvinky zastávající ovšem důležitou roli v budování imunitního systému. Nemocný je tedy pro boj s jakýmkoli dalším onemocněním, včetně virové nákazy, mizerně vyzbrojen. Jiná účinná léčba ovšem, jak upozorňuje doktor Folauf, dosud neexistuje, proto onkologickým pacientům nezbývá než doufat ve Štěstěnu. Ostatně nejen jim: ohrožen je totiž během chřipkové epidemie každý, kdo se potýká s jakýmkoli chronickým onemocněním.
Do postele? Do postele!
Chřipka, nebo jen silné nachlazení? Na to se leckdo ptá sám sebe v okamžiku, kdy pocítí první podivné zašimrání v nose nebo m u mráz nepříjemně přejede po zádech. Medicíně to je však jasné: chřipka přepadá člověka zničehonic, bez předchozího varování, a vždy ji provází vysoká horečka. I proto vyžaduje - na rozdíl od nachlazení - postel. Zdaleka ne každý ale bere na vědomí fakt, že jakákoli psychická či fyzická námaha nejen zhorší samotný průběh nemoci, ale zároveň zvýší pravděpodobnost trvalých zdravotních následků. Možná proto, že hrozby bývají příliš obecné. Proto vzhůru ke konkrétnímu... První hosty uvítal Karel Páleník ve své pražské restauraci ještě před prázdninami roku 1990. Svému snu podřídil vše: rodinné úspory padly na řemeslníky, dcery ho vídávaly leda poránu a manželka zase nad ránem, na milovaných lyžích se usazoval prach. Coby zkušený profesionál věděl jedno: mít dobrou restauraci znamená být na place. Pořád. "Během prvních let jsem tam chyběl snad jen tři dny, kdy jsem musel doma ležet s nechodící sádrou," připouští dnes sedmačtyřicetiletý úspěšný podnikatel. "Rýmy,kašle a chřipky jsem se snažil nebrat na vědomí, jen místo kafe jsem si nechal uvařit čaj, spolykal nějaké prášky a vykouřil jen půlku krabičky. U doktora jsem byl snad jednou, to když jsem kvůli kašli nemohl ani usnout. Žena se mě párkrát sice pokusila přesvědčit, abych se léčil, ale nakonec to vzdala. Jestli teď tedy mohu někomu nadávat, pak jenom sobě." Je za co. Pan Páleník si totiž vlastní pílí obstaral nemoc, s níž lidé v pokročilejším věku už vůbec nepočítají - totiž astma. Škála možných neduhů je však širší.
Kam vleze virus
"Chřipka je virové onemocnění, jehož typickým příznakem je kromě horečky se zimnicí a pocením i bolest hlavy, svalů nebo kloubů. Všechno ostatní patří už k druhotným projevům," konstatuje pneumolog Zdeněk Susa z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Kdo chřipku nevyleží, riskuje především to, že mu 'sleze' na průdušky a začne ho trápit bronchitida tedy kašel, při němž se vykašlává hlen s příměsí hnisu, což signalizuje, že se k virům přidaly škodlivé bakterie. Dlouhodobější přecházení bronchitid způsobí, že se opakují při každém nachlazení, až vyústí v bronchitidu chronickou. U nás je jednou z nejčastějších nemocí i proto, že značná část lidí nejenže chřipkové onemocnění léta přechází, ale ještě k tomu kouří. Malér spočívá v tom, že chronická bronchitida může vést ke komplikacím a nakonec přetěžovat srdce natolik, že selže." K hojně rozšířeným následkům přechozené chřipky patří také zánět pohrudnice a bakteriální zápal plic. Raritou, zato nebezpečnou, je jeho příbuzný virový zápal plic. Zatímco při bakteriálním typu postihuje zánět plicní sklípky, v nichž se pak tvoří hnisavé sputum, viry napadnou tkáň mezi sklípky, což neodhalí odposlech při běžném vyšetření, pouze rentgen. Virus se však někdy může vyhnout plicím a vydat se přímo k některému orgánu, nejčastěji k srdci. Následkem je potom buď virový zánět osrdečníku (perikarditida), nebo srdečního svalu (myokarditida). Ačkoli obě onemocnění patří podle docenta Susy k těm, které se vyskytují častěji v knihách než ve skutečnosti, existují. Co víc,hrozí nejen dospělým, ale i dětem. "Poslední případ jsme zaznamenali sice už před mnoha lety, zato u půlročního miminka," vzpomíná Zuzana Urbanová z kliniky dětského a dorostového lékařství téže nemocnice. "Problém je, že odhalit myokarditidu není tak jednoduché a může se stát, že nemocný je mezitím vystaven nějaké jindy běžné námaze, kterou však jeho nemocné srdce nevydrží. I to je důvod, proč by dospělí nemocní stejně jako rodiče dětí, které za sebou mají chřipku či dokonce zápal plic, neměli podceňovat nejen samotné onemocnění, ale ani rekonvalescenci."
Kdo se má bát chřipky a zápalu plic
Lékaři varují před chřipkou hlavně ty, kteří trpí vážnějším chronickým onemocněním. Oprávněnost jejich obav dokládá například statistika, kterou v roce 1982 zpracoval americký lékař Baker. Ukazuje,kolik osob s prokázanou základní chorobou zemřelo v USA na 100 000 obyvatel během epidemie chřipky typu A na její následky,k nimž nejčastěji patří zápal plic.
Onemocnění srdce, cév a plic 870 lidí
Onemocnění srdce a cév a cukrovka 481 lidí
Plicní onemocnění 240 lidí
Onemocnění srdce a cév 104 lidí
Zdraví dospělí 2
Pramen: REMEDIA POPULI
Úmrtnost na chřipku podle věku
0-59 let - 6 procent
60-69 let - 12 procent
70-79 let - 28 procent
více než 80 let - 55 procent
Jak vyplývá z uznávané mezinárodní studie, která vznikla v Holandsku, čím starší člověk je, tím více by se měl chřipky bát.
Pramen: REMEDIA POPULI
 Čím starší člověk je, tím víc by se měl chřipy bát. |
