Naši poslanci si nedávno zase neumenšili část svých nadstandardních požitků, přestože si to většinou moc přáli. Při hlasování měli ale někteří tak důležitá jednání, že se ho nemohli zúčastnit a vše zůstalo při příjemném starém - těsně o jeden hlas. A tak budou i nadále námi zvolení zástupci proti své vůli jezdit zadarmo veřejnou dopravou, budou mít k dispozici auto s benzinem zdarma a k tomu dostanou paušálně proplacené cestovní náklady... Mimochodem - už jste někdy viděli živého poslance v metru nebo tramvaji anebo snad, Pámbu mě netrestej, v autobusu? Jak vypadal, jak se tvářil? Nebyl zabahněný? Zabahněný poslanec totiž nemůže chodit na drinky, jež jsou nedílnou součástí jeho poslanecké práce. I nezabahněný poslanec má s drinky velké problémy. Proto Jiří Payne navrhoval, aby si sněmovna odsouhlasila, že bude mít každý k dispozici nejen auto, ale také šoféra. Je totiž hrozně těžké dělat, že si připíjíte, a přitom nepít. A když zase pijete, pak je hrozně těžké řídit... Možná si měli ve sněmovně nechat ty herní automaty, jež tam dal jeden z poslanců nainstalovat, protože hra na nich prý bystří intelekt. Ivan Langer řekl, že když tam už mají automaty, mohli by si v parlamentu zřídit také pobočku veřejného domu, ale byl napomenut. No, možná by to nebylo tak špatné. Třeba by to naše poslance zbystřilo tak nějak celkově, odshora až... dolů. Někteří by to měli povinně. A jiní jenom za odměnu. A všichni zadarmo. A ještě paušálně proplacené! Ať nežeru! Amen.
26. června 1999
