Členové Divadla Járy Cimrmana a autoři expozice Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Weigel a Václav Kotek rozdělili výstavu Doba Járy Cimrmana do třech částí a třech místností.
Ve foyer řada fotografií připomíná mistrovy dramatické kusy. Od prvního Aktu z roku 1967 až do Švestky zinscenované o sedmadvacet let později.
Zapálení cimrmanologové si přijdou na své v Secesním sále, kde výstava připomíná život a dílo Járy Cimrmana.
Dokonce zde najdete dva snímky samotného velkého Járy. První byl pořízen za nepříznivého světla a druhý zachycuje mistra zezadu při hře Lijavec, kdy začalo náhle silně pršet a on se snažil přesvědčit odcházející diváky, že déšť je součástí představení. Ve stejném sále se budou třikrát do týdne promítat filmy Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka a pro skutečné "fajnšmekry" zde budou Cimrmanologické semináře.
O třetí části výstavy zachycující samotnou dobu v níž Cimrman žil, sestávající z historických exponátů z minulého a začátku tohoto století, Zdeněk Svěrák řekl: "Tahle část výstavy má lidem a zejména pak dětem, přiblížit období vynálezů, kde se zadělávalo na dnešek, na automobil, na atomovou bombu a na film."
"Chtěl bych, aby si děti uvědomily, že s podobným úsměvem, s jakým se v současnosti díváme na muzejní exponáty, se naši potomci budou možná dívat třeba na mobilní telefony," dodal.
Přestože génia Járy Cimrmana cele uznává, pro některé z jeho „výtvorů má Zdeněk Svěrák slabost. Favoritkou je třeba želva Bystronožka, kterou Cimrman naučil tancovat i tango, v těsném závěsu za ní následuje drezína "Louda na nožní i ruční pohon", kterou se Cimrman coby kočovný dentista dopravoval k nemocným.
Vystavené věci pocházejí částečně z depozitářů UMPRUM a Národního technického muzea v Praze, u jejichž zrodu stál, světe div se, Jára Cimrman.
