Chvála sexsymbolů

Spisovatel Bohumil Hrabal měl nohy do o a ruce, v nichž jako by pořád třímal opratě. Jeho slovanské předky, jak sám říkal, pojebali kdysi Tataři, a tak měl vysedlé lícní kosti. V jeho pestrém rodokmenu však zároveň figurovali i rabíni z Belzu. Po nich měl jedno oko maličko posunuté do středu obličeje.

ČTĚTE TAKÉ:
Světem hýbou sexsymboly

V civilu tak rysy jeho tváře připomínaly slepičí ťápotu v kuřinci. Hlavu mu navíc od útlého věku zdobila nepřehlédnutelná pleš.

Když se však Bohumil Hrabal na počátku padesátých let přišel do jistého pražského ateliéru vyfotit, vznikl z něj úplně jiný člověk: lysinu zakrývaly vlasy třpytící se brilantinou a sčesané po stranách dozadu, jeho poloprofil v romantickém šeru zdobily měkké, zasněné oči a ostře řezaná brada, před níž měl meditativně sepjaté ruce.

Po letech se slavný spisovatel přiznal, že by tato fotka nikdy nevznikla, nebýt amerického herce a dobového sexsymbolu Jamese Deana, onoho rebela bez příčiny. To jemu se chtěl připodobnit prozaik z Libně, a tak se neuvěřitelné stalo skutkem a duch zvítězil nad hmotou, ačkoliv tou dobou už Hrabalovi pomalu táhlo na čtyřicátý rok.

To je jen první z dobrodiní, která nám takzvané sexsymboly prokazují. Jsou věčnou výzvou a inspirací... To díky nim se lidé stávají krásnějšími a žádanějšími, i když zhusta pouze v regionálním měřítku. Někdy si to navíc jenom myslí - ale co je na tom špatného?

Sexsymboly jsou nám k tomu ještě věrné - tedy pokud nejde zrovna o naši zákonitou manželku nebo chotě. V době, kdy manželskou nevěru přiznává 27 procent Češek a 39 procent Čechů, což jim vůbec nebrání považovat současně věrnost za jednu z nejvyšších hodnot partnerského vztahu (viz MF DNES 13. 2. 2004), to není vůbec málo.

Pokud člověk není zrovna anglická puberťačka oplakávající svatbu Paula McCartneyho nebo zoufalec, který pronásleduje Annu Kurnikovovou po všech turnajích světa, nezažije se svými oblíbenými sexsymboly žádné trápení. Naopak - plní mu bez odmlouvání veškeré erotické fantazie.

Drobné vady na kráse sexsymbolů se jistě také najdou. Například většina těch současných vypadá, jako by je vymyslel doktor Frankenstein nebo jiná agentura tohoto ražení.

To však vzhledem k tomu, co dobrého pro lidstvo dělají, nestojí ani za řeč.