Dlouhá léta patřila k jejímu imagi rychlá a silná auta - a pak na silnici vážně zranila dva lidi. Před rokem a půl vystupovala na protidrogových debatách a teď kolem ní víří skandál, jestli v její krvi byly, nebo nebyly drogy. Skoro by se chtělo říci, že její osud se projevuje nějakou zvláštní ironií.
Život na maximum
Citlivá, šarmantní, roztržitá, vášnivá, žena, která miluje nade všechno svého dospívajícího syna, o kterém říká: „Vladimír je můj syn a zároveň životní partner.“ V centru pozornosti Chantal ovšem nestojí jen dítě vlastní, ale i ty druhé.
Je vždycky připravena pomoci - a také konkrétně pomáhá. Snaha její Nadace Archa Chantal o zkrášlení dětských oddělení v nemocnicích je nepřehlédnutelná. Střípek po střípku se dají sestavit detaily jejího obrazu. Pokud přijmeme tuto metaforu, mohl by barevný portrét mít i rám.
Snad dobře poslouží tvrzení jedné z nejlepších přítelkyně Chantal Poullain Miloslavy Vepřekové. Ředitelka Nadace Archa Chantal a dlouholetá přítelkyní herečky říká: „V poslední době žila Chantal příliš rychle, hekticky, bez odpočinku. Mám pocit, že toho na ni prostě bylo moc.“
Foukal vítr a byli cítit koně
Vraťme se však do jižní Francie, prosluněného kraje olivovníků, levandulových polí, plameňáků a koní. Právě odtud totiž Chantal Poullain pochází. „Celé mé dětství bylo krásné, srandovní... Nejvíc si vzpomínám na to, když jsem jako malá jezdila k dědovi. Vzpomínám na typickou vůni jižní Francie. Je to u moře a jsou tam koně. Když jsem se ráno probudila, foukal vítr a byla cítit vůně koní, rovnou jsem na toho koně skočila a vyletěla jsem. Bylo to třeba v šest ráno, bez snídaně,“ řekla herečka v jednom z rozhovorů.
Pak přišel zlom: Chantal Poullain se seznámila se svou - jak sama říká - životní láskou: Bolkem Polívkou. Následovala jej v roce 1978 do tehdejšího socialistického Československa. V neznámém prostředí začala nový život. Pro člověka uvyklého svobodnému světu zkušenost poněkud neobvyklá.
„Představte si dívku, která neuměla česky a chtěla se tu stát herečkou. Bez podpory její rodiny, kamarádů i třeba spolužáků ze školy. Nakonec se naučila česky tak dobře, že tu může vykonávat své povolání. Smekám klobouk před tím, že se jí to podařilo,“ říká Milan Hein, ředitel divadla Ungelt. Právě na této scéně má nyní herečka své angažmá. Rozjezd za železnou oponou však jednoduchý nebyl.
První slova, která se Chantal Poullain naučila česky, byla: „moje kabelka, bílý rukavice“. Používala je vždy na hranicích. Tam, kde ji rentgenovaly oči celníků, kteří směli prohledávat zavazadla jen v bílých rukavicích. Ale to byl jen detail. Opravdovou zkouškou byl její nástup na jeviště. Ze svého prvního vystoupení v českém prostředí vzpomíná hlavně na pocit, jako by měla pod nohama jedno křehké vajíčko, které se každou chvíli rozbije.
„Nerozuměla jsem ani slovu z toho, co se říkalo,“ ohlíží se za premiérou dnes. Chantal dokázala všechny handicapy prolomit. Uspěla v divadle. Filmy Věry Chytilové Šašek a královna a Kopytem sem, kopytem tam se staly hity konce osmdesátých let.
Všechno musí být perfektní
Střih do současnosti. Jsme v divadle Ungelt a právě se zkouší nová hra. Hlavní roli hraje Chantal Poullain. Nechala si celý scénář přeložit z češtiny do francouzštiny - to aby neměla problémy porozumět hře do nejmenších detailů. Po dvaceti letech u nás totiž stále nepřestala přemýšlet v rodném jazyce. V její mateřské řeči se jí zdají i sny.
Zkouší se dlouho, znovu a znovu, Chantal Poullain chce být perfektní. A pokaždé znovu, třeba stopadesátkrát po sobě. „To přece není možné. Místo jedné hodiny tu musíme být tři hodiny před začátkem,“ stěžují si osvětlovač, zvukař a další technický personál. „Vynadal jsem jim,“ říká ředitel divadla Milan Hein.
„Pokud má Chantal vysoké nároky sama na sebe, budeme je mít i my. Protože nejde o ni a její rozmary, ale o kvalitu představení,“ dodává. To je další rys hereččiny povahy: perfekcionismus. Patrně ten jí pomohl uspět v novém a cizím prostředí a zřejmě i stojí za úspěchem celého projektu Nadace Archa Chantal.
Život s bohémem
Sama Chantal o sobě několikrát v minulosti prohlásila, že je maximalistka. „Nekalkuluji, jdu do věcí naplno. Neptám se předem, jak dopadnou. Nic v životě nedokážu dělat napůl.“ Podobně mluvila o svém vztahu s Bolkem Polívkou: „Myslela jsem si, že to bude až do smrti.“ Mýlila se.
Před dvěma lety se Bolek Polívka svěřil časopisu Story: „Nejsme rozvedení, jsme rozloučení. A protože spolu občas povečeříme, tak ne od stolu, ale jen od lože. Vycházíme spolu tak střídavě. Nemohu se upamatovat úplně přesně, proč jsme se rozešli, ale odborně se tomu důvodu říká dvoukariérové manželství.“
Chantal Poullain-Polívková si nechala jméno po svém manželovi. Kvůli jejich synu Vladimírovi. Toho také obvykle označuje za svou novou lásku nebo za muže svého života. „Lásko“ ho dokonce i oslovuje. Dnes žije Chantal Poullain v Brně a dojíždí do Prahy, její bývalý partner tráví čas na farmě v moravských Olšanech.
„Vím, že Bolek byl špatný z toho, co se jí přihodilo,“ říká kolega a ředitel Divadla Bolka Polívky Petr Bílek. Bolek vztah se Chantal na veřejnosti nepřetřásá, ale zcela jistě zůstali důvěrnými přáteli. Když mu Chantal občas zavolá, vysvětlí ochotně tomu, kdo je u něj právě na návštěvě: „To byla Chantal. Bolí ji záda...“
Mám za sebou těžké období
Chantal nevyhledává důvěrníka jen z nějakého rozmaru. Je pod velkým tlakem. Rozvod s Bolkem se táhl dlouhou dobu a příliš jí nepřidaly ani urputné bolesti páteře. „Mám za sebou těžké období,“ říkala Chantal před nehodou. Tragická událost ji velmi mrzí.
Její přátelé hovoří o hluboké lítosti a depresi. „Ještě nikdy jsem ji v tomhle stavu nezažil, je strašně špatná. Trpí jako zvíře,“ řekl její známý Jiří Vacek, předseda KDU-ČSL v Libereckém kraji. Herečka s ním mimo jiné spolupracovala na jeho předvolební kampani a on jí na oplátku pomáhal při charitativních akcích její nadace. Rozrušení, které bylo patrné z fotografií po dopravní nehodě, k tomu, co říká, přesně sedí.
Všichni přátelé Chantal Poullain-Polívkové se totiž shodují na jednom: jestli její povaze něco dominuje, pak je to citlivost. „Chantal si je vědoma své zodpovědnosti za tuto tragédii a počítá s tím, že se tito dva mladí lidé stanou navždy součástí jejího života. Je to citlivý člověk a trpí - dotkla se dna. Problémy ostatních lidí se jí hluboce dotýkají. Někdy až příliš,“ domnívá se spolupracovnice z nadace Miloslava Vepřeková. CHANTAL POULLAIN
Narodila se 17. srpna 1956 v Marseille. V Ženevě vystudovala klášterní školu a divadelní akademii. V sedmdesátých letech poznala herce Bolka Polívku, s nímž procestovala Evropu, až se potom usadili v tehdejším socialistickém Československu. Dlouhá léta jí byl životním i pracovním partnerem. Hrála například ve filmech Kopytem sem, kopytem tam, Hrad z písku nebo Král Ubu. Pravidelně účinkovala v Národním divadle, nyní hraje v divadle Ungelt. Je zakladatelkou Nadace Archa Chantal. Je patrně nejznámější českou herečkou, která závodila v autě, zúčastňovala se například soutěže Pohár osobností. Chantal Poullain-Polívková je nyní rozvedená, s Bolkem Polívkou má syna Vladimíra.
 |
 Chantal Poullain-Polívková |
 Chantal Poullain-Polívková |
 Chantal Poullain-Polívková |
 Chantal Poullain |
 Brněnská tisková konference herečky Chantal Poullain kvůli automobilové nehodě v Olomouci, při níž zranila dva lidi. (17. července 2003) |
 Brněnská tisková konference herečky Chantal Poullain kvůli automobilové nehodě v Olomouci, při níž zranila dva lidi. (17. července 2003) |
 Brněnská tisková konference herečky Chantal Poullain kvůli automobilové nehodě v Olomouci, při níž zranila dva lidi. (17. července 2003) |
 Brněnská tisková konference herečky Chantal Poullain kvůli automobilové nehodě v Olomouci, při níž zranila dva lidi. (17. července 2003) |
