Někdy kolem roku 1750 se v moři u malé anglické vesnice Brighthelmstone často koupal muž jménem Richard Russell. O čtyři roky později své zkušenosti sepsal a vydal pod názvem "Pojednání o užití mořské vody při chorobách žláz". V polovině 18. století i tak málo patrně stačilo k tomu, aby se do Brighthelmstonu rázem přihrnuly davy návštěvníků. Poslední výspu civilizace, kde do té doby lišky dávaly dobrou noc, změnili během několika měsíců v módní lázeňské středisko Brighton.
Dobu průkopníků má vodoléčba, jejíž fantastické účinky znali už staří Řekové a Římané, dávno za sebou a dnes patří k nejoblíbenějším metodám, které současná balneoterapie využívá.
Minerálka už jen vnitřně
Ten, kdo si chce užít klasickou hydroterapii se všemi jejími vymoženostmi doslova na vlastní kůži, by se proto měl vypravit do lázní. Pravda, dobám, kdy se do ohřívadel a odtud do jednotlivých koupelen a van rozlévaly minerální kyselky, už dávno odzvonilo. Léčivé prameny se zpravidla využívají ke klasickým pitným kúrám, inhalacím a speciálním koupelím, zatímco u vodoléčby se člověk mu-sí spokojit s obyčejnou vodou z vodovodu. "Každý lékař ví, jak a na co která vodoléčebná procedura působí, a podle toho je pak zařazujeme do individuálních léčebných plánů," uvádí Jiří Hnátek, primář lázní Luhačovice. "Svou roli samozřejmě hraje také aktuální stav každého pacienta." Vodoléčbě se musí vyhýbat především pacienti s akutním zánětlivým onemocněním, otevřenými bércovými vředy či kožními chorobami. Svá další pro i proti má však většina procedur - nejčastější kontraindikací bývá vysoký krevní tlak, srdeční choroby, ateroskleróza nebo cukrovka.
Dědictví císaře Caracally
Mírnější formy vodoléčby si může každý naordinovat sám. V tomto ohledu jednoznačně vítězí vířivky nebo perličkové koupele, které se spolu se saunami, solárii a masážemi postupně objevují i v nabídce nejrůznějších plováren a aquaparků. Na procedury se silnějším účinkem, které vyžadují konzultaci lékaře, ovšem v takových zařízeních nenarazíte. "Z naší nabídky jsou nejžádanější podvodní masáže, ať už ruční, nebo automatické, zejména pak lázeň Caracalla," uvádí primář Hnátek. "Ostatní procedury ordinujeme cíleně. Velice populární jsou také šlapačky, tedy střídavé nožní koupele, které si bez větší námahy může každý připravit i v domácích podmínkách." Stačí k tomu dvě nádoby, jedna se studenou a druhá s co nejteplejší vodou, do nichž střídavě vstupujete.
Lázně ve vlastní koupelně
Také minerální koupele si můžete bez větší námahy připravit i doma. Americká terapeutka Laurel Vukovicová ve své knize čtrnáctidenní pročištění organismu léčivými bylinami doporučuje přidávat do vody léčivé rostliny a aromaterapeutické esenciální oleje, protože kůže je jako houba a s chutí vstřebá všechny léčivé a detoxikující látky, které jí nabídnete. Provoněné relaxační koupele si můžete bez obav dopřávat jednou týdně, a pokud budou vašemu tělu dělat dobře, klidně i každý druhý den. Přísadové koupele s vůní jehličnanů, citrusů, levandule, rozmarýnu či kaštanu sice nepožívají u odborníků takové úcty jako speciální vodní lázně, ale do klasické vodoléčby přesto patří. Své malé domácí lázně má i patnáctiletá Šárka Matoušková ze Strakonic, která se narodila s dětskou mozkovou obrnou. Své dny tráví na invalidním vozíku a neustále se jí zkracují svaly a šlachy. Jediným řešením v takovém případě je každodenní usilovná rehabilitace, hipoterapie - a vodoléčba. "Po tom, co naši koupili vířivku a ještě k tomu pravidelně cvičíme, je to u nás doma skoro jako v lázních," směje se Šárka. "Akorát ten bazén chybí." Mimochodem, pokud nemáte na vířivku, a přesto byste svým nožkám rádi tuto relaxační metodu dopřáli, nevadí. Stačí k tomu široká nádoba vědro nebo kyblík - do které položíte nohy a sprchou pak ženete proud vody proti stěnám. Střídání teplé vody se studenou záleží zcela na vás.
* * *
Správná lázeň nemá ani pálit, ani studit. Jednotlivé procedury se od sebe mohou odlišovat i teplotou vody:
40,5 až 43,5 °C - velice horká, nepříjemná, ale krátce snesitelná
37 až 40 °C - horká, zčervená kůže
34 až 36 °C - teplá, příjemná teplota lázně
27 až 33,5 °C - vlažná a osvěžující, mírně pod tělesnou teplotou
19 až 26,5 °C - chladná, je v ní zima
12,5 až 18,5 °C - studená, nepříjemná, snesitelná na krátkou chvíli
Autorka je spolupracovnicí redakce
Dobu průkopníků má vodoléčba, jejíž fantastické účinky znali už staří Řekové a Římané, dávno za sebou a dnes patří k nejoblíbenějším metodám, které současná balneoterapie využívá.
Minerálka už jen vnitřně
Ten, kdo si chce užít klasickou hydroterapii se všemi jejími vymoženostmi doslova na vlastní kůži, by se proto měl vypravit do lázní. Pravda, dobám, kdy se do ohřívadel a odtud do jednotlivých koupelen a van rozlévaly minerální kyselky, už dávno odzvonilo. Léčivé prameny se zpravidla využívají ke klasickým pitným kúrám, inhalacím a speciálním koupelím, zatímco u vodoléčby se člověk mu-sí spokojit s obyčejnou vodou z vodovodu. "Každý lékař ví, jak a na co která vodoléčebná procedura působí, a podle toho je pak zařazujeme do individuálních léčebných plánů," uvádí Jiří Hnátek, primář lázní Luhačovice. "Svou roli samozřejmě hraje také aktuální stav každého pacienta." Vodoléčbě se musí vyhýbat především pacienti s akutním zánětlivým onemocněním, otevřenými bércovými vředy či kožními chorobami. Svá další pro i proti má však většina procedur - nejčastější kontraindikací bývá vysoký krevní tlak, srdeční choroby, ateroskleróza nebo cukrovka.
Dědictví císaře Caracally
Mírnější formy vodoléčby si může každý naordinovat sám. V tomto ohledu jednoznačně vítězí vířivky nebo perličkové koupele, které se spolu se saunami, solárii a masážemi postupně objevují i v nabídce nejrůznějších plováren a aquaparků. Na procedury se silnějším účinkem, které vyžadují konzultaci lékaře, ovšem v takových zařízeních nenarazíte. "Z naší nabídky jsou nejžádanější podvodní masáže, ať už ruční, nebo automatické, zejména pak lázeň Caracalla," uvádí primář Hnátek. "Ostatní procedury ordinujeme cíleně. Velice populární jsou také šlapačky, tedy střídavé nožní koupele, které si bez větší námahy může každý připravit i v domácích podmínkách." Stačí k tomu dvě nádoby, jedna se studenou a druhá s co nejteplejší vodou, do nichž střídavě vstupujete.
Lázně ve vlastní koupelně
Také minerální koupele si můžete bez větší námahy připravit i doma. Americká terapeutka Laurel Vukovicová ve své knize čtrnáctidenní pročištění organismu léčivými bylinami doporučuje přidávat do vody léčivé rostliny a aromaterapeutické esenciální oleje, protože kůže je jako houba a s chutí vstřebá všechny léčivé a detoxikující látky, které jí nabídnete. Provoněné relaxační koupele si můžete bez obav dopřávat jednou týdně, a pokud budou vašemu tělu dělat dobře, klidně i každý druhý den. Přísadové koupele s vůní jehličnanů, citrusů, levandule, rozmarýnu či kaštanu sice nepožívají u odborníků takové úcty jako speciální vodní lázně, ale do klasické vodoléčby přesto patří. Své malé domácí lázně má i patnáctiletá Šárka Matoušková ze Strakonic, která se narodila s dětskou mozkovou obrnou. Své dny tráví na invalidním vozíku a neustále se jí zkracují svaly a šlachy. Jediným řešením v takovém případě je každodenní usilovná rehabilitace, hipoterapie - a vodoléčba. "Po tom, co naši koupili vířivku a ještě k tomu pravidelně cvičíme, je to u nás doma skoro jako v lázních," směje se Šárka. "Akorát ten bazén chybí." Mimochodem, pokud nemáte na vířivku, a přesto byste svým nožkám rádi tuto relaxační metodu dopřáli, nevadí. Stačí k tomu široká nádoba vědro nebo kyblík - do které položíte nohy a sprchou pak ženete proud vody proti stěnám. Střídání teplé vody se studenou záleží zcela na vás.
* * *
Správná lázeň nemá ani pálit, ani studit. Jednotlivé procedury se od sebe mohou odlišovat i teplotou vody:
40,5 až 43,5 °C - velice horká, nepříjemná, ale krátce snesitelná
37 až 40 °C - horká, zčervená kůže
34 až 36 °C - teplá, příjemná teplota lázně
27 až 33,5 °C - vlažná a osvěžující, mírně pod tělesnou teplotou
19 až 26,5 °C - chladná, je v ní zima
12,5 až 18,5 °C - studená, nepříjemná, snesitelná na krátkou chvíli
Autorka je spolupracovnicí redakce
