Součástí skanzenu pod širým nebem by podle jeho představ měl být právě starý kašperský hřbitov, kde je na 250 starých litinových náhrobních křížů, množství kovaných křížů, či vzácná umrlčí komora s kostnicí vedle gotického kostela svatého Mikuláše.
"V Evropě je jen šest funerálních muzeí, my bychom chtěli, aby to naše i přes svoje téma nepůsobilo na lidi smutně a depresivně," řekl historik. Kromě stovek křížů, náhrobních kamenů, litinových lamp a soch z hrobů na hřbitově bude v muzeu i pohřební vůz, sošky používané na rakvích v době morových epidemií a desítky dalších věcí svázaných s pohřebnictvím.
Zvláštností je asi 40 umrlčích prken, která se v minulosti používala pouze na Šumavě. "Když na odlehlém místě v zimě někdo umřel a pozůstalí se nemohli přes sníh dostat na vzdálený hřbitov, ležel nebožtík na prkně až několik měsíců, než mu mohli uspořádat pohřeb," řekl Horpeniak. Ozdobená a popsaná umrlčí prkna se po pohřbu nebožtíka stavěla na rozcestí a sloužila jako úmrtní oznámení.
 Historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách na Klatovsku Vladimír Horpeniak s pokladničkou na peníze pro válečné vdovy a sirotky, která byla vyrobena z dělostřeleckého náboje. Kasička, zhotovená po první světové válce německy mluvícími obyvateli Kašperských Hor, je součástí připravované expozice o pohřebnictví. Ta by měla být umístěna ve skanzenu u zdejšího hřbitova a kostela. |
 Historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách na Klatovsku Vladimír Horpeniak ukazuje pro tento kraj typický kovaný náhrobní kříž z konce 19. století, který dobře odolával nepřízni horského počasí. Kříž je součástí připravované expozice o pohřebnictví, která by měla být umístěna ve skanzenu u zdejšího hřbitova a kostela. |
