JAKÁ BYLA CESTA DO ČESKÉ MISS
Do soutěže jsem se dostala díky poněkud kuriózní náhodě, kdy jsem šla coby stážistka z Pardubického deníku na večírek, který se konal po pardubickém castingu za účelem rozhovoru se semifinalistkami. Týmu České Miss jsem se líbila, a proto mě požádali, abych navštívila některý ze zbylých castingů, což jsem po dlouhém zvažování také udělala a přišla na ten úplně poslední. Takže asi od té doby se ve mně probudily nějaké ambice v tomto směru.
KDO MĚ OD ČESKÉ MISS ODRAZOVAL
Maminka se o mě občas až úzkostně bojí, tudíž mi hned na začátku řekla, ať si sama zvážím všechna pro a proti a ať jsem především opatrná. Nepoužila bych přímo tak silné slovo jako odrazovat, ale díky tomu, že moji rodiče nejsou z těch, pro které by byla výhra v Miss největší životní úspěch jejich dcery, snažili se mě upozornit i na možná negativa.
V ČEM JE MODELING PŘITAŽLIVÝ
Musím se přiznat, že ač se modelingu nevěnuji v takové míře jako mé kolegyně, myslím, že i tato profese může být pro člověka v jistém slova smyslu přínosná. Z toho, co jsem zatím měla možnost poznat, nepochybně člověka naučí čekat, být trpělivý a vycepuje ho k profesionalitě a píli. Přitažlivost spatřuji především ve střetávání se se zajímavými lidmi, a jelikož se stejně jako všechny ženy ráda občas nechám obletovat, také v alespoň dočasné iluzi toho, že je všechno krásné a nablýskané. Modelingu se jako přivýdělku při vysokoškolských studiích vůbec nebráním, svou budoucnost v tom však nevidím.
V JAKÉM RODINNÉM ZÁZEMÍ JSEM VYRŮSTALA
Na své rodinné zázemí si vůbec nemohu stěžovat. Odmalička se mi dostávalo všeho, co je pro správný vývoj a šťastný život člověka důležité. Už od raného věku jsme s celou rodinou hodně cestovali, což mi už jako malé rozšířilo obzory a rozvíjelo pohled na svět.
CO MÁM PO RODIČÍCH
Po taťkovi určitě tvrdohlavost, ambicióznost a píli, po mamce empatii a určitou míru teatrálnosti.
O JAKÉM ZÁZEMÍ SNÍM
Zní to frázovitě, ale zdravá rodina je skutečně nejvíc, bez toho by nebylo možné uskutečnit nic dalšího. Takže za předpokladu, že má rodina bude zdravá, budu se snažit vybudovat především šťastné a spokojené prostředí pro výchovu svých dětí a být spolu se svým mužem vzorem spokojeného partnerství. Pevně doufám, že tyto představy nejsou utopické a podaří se mi tomuto ideálu alespoň přiblížit.
CO SE MI (NE)LÍBÍ NA MÉM TĚLE
Pokaždé, když si stěžuji a zoufám nad svým nevelkým vzrůstem a ostatními malichernostmi, si uvědomím, co by někteří dali za mé, v mé mysli, krátké nohy nebo větší zadeček, a hned mě to zase přejde. Samozřejmě, že je pořád co zlepšovat, ale v kontrastu ke skutečným problémům, se kterými se lidé musí potýkat, jsou to opravdu zbytečné starosti.
KOMU SE NEJČASTĚJI SVĚŘUJI
Abych byla upřímná, se svými problémy se svěřuji jen velmi nerada, většinou se se vším snažím vypořádat sama. Pokud už tak učiním, jdu většinou za přítelem, kamarádkami nebo rodinou.
JAK MI JDE ŠKOLA
Studuji Anglické gymnázium v Pardubicích a se školou problémy nemám. Letos maturuji a ze všech čtyř maturitních předmětů jsem celé čtyři roky neměla nic jiného než výbornou, tak snad se mi bude dařit i při samotných zkouškách.