Zatím má s Marcelou Holmanovou, kterou si vzal v romantickém areálu Botanika v Horním Bezděkově 11. června, dva psy, zlatého retrívra a irského setra. Bydlí v domě v Jablonci nad Nisou a žije se mu dobře. Pryč jsou doby, kdy si vydělával prodejem nepotřebných věcí pro staré lidi, což podle svých slov označuje za životní omyl.
"Uvrtal jsem se k něčemu, abych vydělával peníze, ale zjistil jsem, že to není ono. Člověka to semele, na týden vyrazíte pracovat, vrátíte se na víkend a takhle pořád dokola. Když jsem poznal jednoho dne na diskotéce v Praze Marcelku, tak jsem zjistil, že se chci věnovat jí, a nechal jsem tuhle práci, protože jsem zjistil, že to je nesmysl," přiznává Jelínek.
Dnes se věnuje opět muzice. A je docela dobře možné, že za to vděčí i své manželce, která není zrovna z chudé čtvrti. Podědila po tatínkovi továrnu, v níž se vyrábí sklo a korále. Jelínek se ovšem panem továrníkem nestane, prý se k muzice vrátil definitivně a experimentovat v jiném oboru už nehodlá.
Bývalí členové skupiny Lunetic Vašek Jelínek a Aleš Lehký s doprovodem
S Lunetikem se vrátil na scénu a comeback to je prý pro všechny jeho členy nečekaný. "Začali jsme dvěma koncerty, teď už jich máme za sebou čtyřicet a před sebou ještě asi dvacet," říká Jelínek, který s Lunetiky vystoupil i na nedávném benefičním koncertu Noc s hvězdami na hradě Houska. S sebou vzal samozřejmě také manželku Marcelu.
Kapela vystupuje pod stejným jménem, ale v rozšířeném složení. Členů je nyní sedm, muzika je trochu jiná, obohacená o bicí, kytary a basu, hraje se naživo a nikdo z kluků už netančí.
"Bereme to jako nový Lunetic, bez tanečků, na ty už jsme starý. Já se na každém kšeftě snažím bojkotovat i hit Máma, ale lidi řvou, že ho chtějí, a tak to hrajeme jen akusticky s kytarou a necháme ho víceméně zpívat publikum," uzavírá Jelínek.
