Bylinky se také dobře vyjímají na okrajích zeleninových záhonů nebo můžete jednu či dvě rostliny zasadit mezi ozdobné trvalky. Ve společnosti zeleniny nejen pěkně vypadají, ale také ji chrání před vetřelci. Silné aroma kuchyňských koření totiž odpuzuje některé hmyzí škůdce.
Většinu bylinek můžete trhat během celé vegetace - tak, aby byly vždy čerstvé po ruce v kuchyni. Pokud si však chcete připravit zásobu koření na zimní období, je nejlepší sklízet listy těsně před tím, než rostlina rozkvete. Tehdy totiž bývá v tkáních nejvíce aromatických i ostatních účinných látek. Květům zase nejlépe svědčí doba, kdy vypadají nejkrásněji - tedy v době, kdy se právě plně otevřely.
Listy je nejlépe trhat po ránu dříve než se do nich zabodnou sluneční paprsky, ale až poté, co oschne ranní rosa. Čas sběru květů přichází až okolo poledne. Sbírejte jen zdravé listy nebo květy, na nichž nejsou žádné známky nemoci nebo napadení škůdci. Narušené rostliny totiž nejen ztrácejí chuť, ale případný škůdce vám může celou úrodu během sušení zničit. Se sušením nemá cenu otálet, protože v rostlině se po utržení začínají spotřebovávat látky, pro něž se pěstuje. Pokud sbíráte pouze listy, sušte je na lískách v dobře větrané, teplé místnosti. Můžete však také trhat celou nať, stonky svázat a sušit zavěšené na trámu. Pokud potřebujete pouze listy, po usušení je snadno odrolíte a stonky zahodíte.
Nejen křížovkáři znají bylinu s exoticky znějícím názvem yzop. Když zasadíte jednu či dvě rostliny na okraj záhonu nebo na slunné místo k plotu, máte do podzimu vystaráno. Listy můžete otrhávat během celé vegetace. Hodí se především k tučným masitým jídlům, protože usnadňují trávení - ze svého jídelníčku by jej však měly vyřadit těhotné ženy. Kromě toho yzop může na zahradě fungovat i jako přírodní repelent: jeho vůně totiž odpuzuje bělásky, takže pokud jej zasadíte mezi zelné hlávky, bílí motýlci si pro své larvy raději najdou jiný domov.
Bazalka, jejíž domov je v Indii, se u nás pěstuje jen zřídka - ale toho, kdo si jednou přivoní k jejím listům, si získá už napořád. Často se používá ve středomořské kuchyni její chuť dokonale ladí s rajčaty a olivovým olejem či česnekem, především v zeleninových salátech. Daří se jí v teplých oblastech, svědčí jí však toulavý stín, který ji ochrání před žárem poledního slunce. V ysévá se už v březnu do pařeniště, na záhon by se měla přestěhovat až po ledových mužích. Během vegetace jí zaštipujte vzrůstné vrcholy, aby se rozvětvila. Při pěstování teplomilné bazalky platí zásada: nepřelévat, protože rostliny napájené přílišnou zálivkou uhnívají.
Koriandr setý, další z teplomilných koření, byl oblíben mezi starověkými Číňany: ti věřili, že díky této rostlině, příbuzné mrkvi, se stanou nesmrtelnými. I když v tom se nejspíš mýlili, koriandr se v domácnosti neztratí: přidává se do zavařenin čatní, do koření karí, do koláčů i k masu. Jeho silná vůně se také dobře vyjímá ve směsích potpourri. Vysévá se v dubnu do třiceticentimetrových řádků na slunné místo. Pokud chcete mít stále čerstvé listy, můžete vždy po dvou týdnech vysít několik dalších rostlin. Mezi odrůdy, kterým v Čechách není zima, patří Hrubčický.
Chcete-li pěstovat bylinu satyrů, tedy saturejku, můžete si vybrat ze dvou druhů: saturejka zahradní vydrží jen jeden rok, zatímco saturejka horská je stálezelený, vytrvalý keřík. Ostře chutnající listy obou druhů se používají do klobás i ke konzervované zelenině, ale především k pokrmům z luštěnin, protože potlačují nadýmání. Oběma se daří na slunných místech a vysazují se koncem jara. Zatímco jednoletý druh se musí se sisyfovskou pravidelností každé jaro znovu vysévat, vytrvalá saturejka horská si žádá radikální seříznutí, protože rychle dřevnatí. Saturejka svou vůní odpuzuje mšice.
Dominantou bylinkového koutku se může stát libeček. Dorůstá až do výšky dvou metrů a jeho vzpřímené lodyhy s členitým listy upoutají oči už zdálky. Listy, jež se tvarem i vůní podobají celerovým, dodají aroma polévkám i omáčkám, mladé se dají použít i do salátů. Libeček má rád slunce i polostín a úrodnou, vlhkou a propustnou půdu. Sazenice lze vypěstovat ze semene, ale častěji se množí dělením trsu. Listy se otrhávají během celého léta, tak jak postupně dorůstají. Tento obr "dospívá" až po třech letech, každý rok na jaře by měl dostat dávku cereritu. Potřeby kuchyně dokáže bohatě uspokojit jediná rostlina.
Většinu bylinek můžete trhat během celé vegetace - tak, aby byly vždy čerstvé po ruce v kuchyni. Pokud si však chcete připravit zásobu koření na zimní období, je nejlepší sklízet listy těsně před tím, než rostlina rozkvete. Tehdy totiž bývá v tkáních nejvíce aromatických i ostatních účinných látek. Květům zase nejlépe svědčí doba, kdy vypadají nejkrásněji - tedy v době, kdy se právě plně otevřely.
Listy je nejlépe trhat po ránu dříve než se do nich zabodnou sluneční paprsky, ale až poté, co oschne ranní rosa. Čas sběru květů přichází až okolo poledne. Sbírejte jen zdravé listy nebo květy, na nichž nejsou žádné známky nemoci nebo napadení škůdci. Narušené rostliny totiž nejen ztrácejí chuť, ale případný škůdce vám může celou úrodu během sušení zničit. Se sušením nemá cenu otálet, protože v rostlině se po utržení začínají spotřebovávat látky, pro něž se pěstuje. Pokud sbíráte pouze listy, sušte je na lískách v dobře větrané, teplé místnosti. Můžete však také trhat celou nať, stonky svázat a sušit zavěšené na trámu. Pokud potřebujete pouze listy, po usušení je snadno odrolíte a stonky zahodíte.
Nejen křížovkáři znají bylinu s exoticky znějícím názvem yzop. Když zasadíte jednu či dvě rostliny na okraj záhonu nebo na slunné místo k plotu, máte do podzimu vystaráno. Listy můžete otrhávat během celé vegetace. Hodí se především k tučným masitým jídlům, protože usnadňují trávení - ze svého jídelníčku by jej však měly vyřadit těhotné ženy. Kromě toho yzop může na zahradě fungovat i jako přírodní repelent: jeho vůně totiž odpuzuje bělásky, takže pokud jej zasadíte mezi zelné hlávky, bílí motýlci si pro své larvy raději najdou jiný domov.
Bazalka, jejíž domov je v Indii, se u nás pěstuje jen zřídka - ale toho, kdo si jednou přivoní k jejím listům, si získá už napořád. Často se používá ve středomořské kuchyni její chuť dokonale ladí s rajčaty a olivovým olejem či česnekem, především v zeleninových salátech. Daří se jí v teplých oblastech, svědčí jí však toulavý stín, který ji ochrání před žárem poledního slunce. V ysévá se už v březnu do pařeniště, na záhon by se měla přestěhovat až po ledových mužích. Během vegetace jí zaštipujte vzrůstné vrcholy, aby se rozvětvila. Při pěstování teplomilné bazalky platí zásada: nepřelévat, protože rostliny napájené přílišnou zálivkou uhnívají.
Koriandr setý, další z teplomilných koření, byl oblíben mezi starověkými Číňany: ti věřili, že díky této rostlině, příbuzné mrkvi, se stanou nesmrtelnými. I když v tom se nejspíš mýlili, koriandr se v domácnosti neztratí: přidává se do zavařenin čatní, do koření karí, do koláčů i k masu. Jeho silná vůně se také dobře vyjímá ve směsích potpourri. Vysévá se v dubnu do třiceticentimetrových řádků na slunné místo. Pokud chcete mít stále čerstvé listy, můžete vždy po dvou týdnech vysít několik dalších rostlin. Mezi odrůdy, kterým v Čechách není zima, patří Hrubčický.
Chcete-li pěstovat bylinu satyrů, tedy saturejku, můžete si vybrat ze dvou druhů: saturejka zahradní vydrží jen jeden rok, zatímco saturejka horská je stálezelený, vytrvalý keřík. Ostře chutnající listy obou druhů se používají do klobás i ke konzervované zelenině, ale především k pokrmům z luštěnin, protože potlačují nadýmání. Oběma se daří na slunných místech a vysazují se koncem jara. Zatímco jednoletý druh se musí se sisyfovskou pravidelností každé jaro znovu vysévat, vytrvalá saturejka horská si žádá radikální seříznutí, protože rychle dřevnatí. Saturejka svou vůní odpuzuje mšice.
Dominantou bylinkového koutku se může stát libeček. Dorůstá až do výšky dvou metrů a jeho vzpřímené lodyhy s členitým listy upoutají oči už zdálky. Listy, jež se tvarem i vůní podobají celerovým, dodají aroma polévkám i omáčkám, mladé se dají použít i do salátů. Libeček má rád slunce i polostín a úrodnou, vlhkou a propustnou půdu. Sazenice lze vypěstovat ze semene, ale častěji se množí dělením trsu. Listy se otrhávají během celého léta, tak jak postupně dorůstají. Tento obr "dospívá" až po třech letech, každý rok na jaře by měl dostat dávku cereritu. Potřeby kuchyně dokáže bohatě uspokojit jediná rostlina.
