Policejní důstojníci a vědečtí pracovníci použili této techniky při dvou studiích a byli pozoruhodně úspěšní - v 72 až 100 procentech případů odlišili skutečné oběti znásilnění od lhářů. Ve všech případech šlo o příklady ze reálného života, které byly zvoleny proto, že v souvislosti s nimi byly k mání pádné důkazy, jako například videozáznam průmyslové televize, dokazující vinu či nevinu obžalovaného.
Vědečtí pracovníci zjistili, že tři hlavní motivy oznámení smyšleného znásilnění jsou následující: Údajná 'oběť', která měla dobrovolný sexuální styk, se snaží opatřit si alibi pro případné těhotenství; msta namířená proti partnerovi; zoufalá snaha získat si sympatie či upoutat pozornost.
Národní fakulta kriminologie, která vypracovává nové vyšetřovací metody, zdokonaluje testovací systém nazvaný analýza přesvědčivosti výpovědi (SVA). Této formy analýzy již v Británii využívá hrstka vyšetřovatelů. Kriminalisté doufají, že nová metoda jim pomůže odhalit smyšlená tvrzení o znásilnění - která mohou zničit reputaci křivě obviněných lidí - a umožní tak policistům více se soustředit se na skutečné případy.
