Zelená lékárna, to nejsou jen bylinkové odvary a mastičky či špetka mandragory, nasbírané o půlnoci pod šibenicí. Rostliny mohou léčit i bez sušení a vaření - už jen svou přítomností.
"Blahovičníky - čili eukalypty obsahují silici eukalyptol. Tato vonná, prchavá látka má mnoho použití: pro své antiseptické a baktericidní účinky se přidává do kosmetických přípravků nebo do zubních past. Má také antispasmatické účinky a používá se do inhalačních prostředků, jež usnadňují astmatikům odkašlávání," říká botanička Jana Škodová. Blahodárná silice se vytváří v listech a spolu s vodní parou se z nich také pomalu uvolňuje. Proto se eukalypty doporučují jako zelená medicína do pokojů, které obývají alergici či astmatici. Účinná látka se však nevypařuje v nijak závratných množstvích, takže jeden malý keřík apatyku rozhodně nenahradí. Pokud chcete atmosféru pokoje obohatit zaznamenatelným množstvím eukalyptolu, je namístě sestavit skupinku aspoň ze dvou nebo tří rostlin. Blahovičník však není jediným lidumilem v rostlinné říši, který umí usnadnit klopotné dýchání: podobné schopnosti mají i některé jehličnany, například často pěstované araukárie. Aby se však zelený lékárník nezměnil ve škůdce, nesmí mít zaprášené listy. Proto ho nezapomeňte aspoň jednou za měsíc důkladně osprchovat - ať už v koupelně, nebo v teplém letním dešti.
Rekordman v růstu
Aby ani sám blahovičník nechřadl, potřebuje si v bytě najít místo, kde se mu bude líbit. Především chce dostatek světla nevadí mu přímé slunce, na prázdniny jej můžete přestěhovat i na rozpálený balkon nebo terasu. V létě také potřebuje bohatou zálivku. Ta mu však nesvědčí během české zimy, kdy si ani za jižním oknem nedokáže nasbírat tolik paprsků, kolik by potřeboval. Při nedostatku světla potřebuje blahovičník i nižší teplotu, která ho ukolébá do zimního polospánku - a z něj by ho neměla probírat příliš vydatná zálivka. Zato během vegetačního období nemůžete eukalyptus nechat příliš dlouho bez dozoru. Patří totiž k rekordmanům v rychlosti růstu - plané druhy v přírodě se protáhnou o tři až deset metrů za rok. Proto potřebuje dostatek hnojiva, a především pevnou ruku s ostrými nůžkami. Úspěšné kadeřnické zásahy mají jedinou podmínku: pravidelnost. "Eukalyptus neobrůstá na starém dřevě, proto se mladé vrchoRekordman ly během léta nesmějí zaštipovat příliš hluboko. Pokud se ovšem svému stromku budete pravidelně věnovat, nehrozí, že by vás přerostl. Řada druhů eukalyptů se dokonce používá pro tvarování pokojových bonsají," říká Jana Škodová. Kdo by si však po třech letech vzpomněl, že svůj stromek radikálně zmladí, vystříhal by si nevzhledný pahýl, který ho spíš rozčílí, než vyléčí.
Probouzení ohněm
Eukalyptus se dá samozřejmě koupit v květinářství, ale můžete si jej také vypěstovat ze semínka. Není to obtížné - jen je potřeba dřímající zárodek dostatečně důrazně probudit. V Austrálii a Tasmánii, kde jsou eukalypty doma, se krajinou často prohánějí požáry. Oheň "prořeže" vysoký, hustý les a zároveň dá znamení semenům, která odpočívají v půdě: T eď! O pár měsíců později už zase budou všechny mladé stromky, rašící ze země, strádat nedostatkem světla. Abyste jim připomněli domov, spařte semena těsně před výsadbou horkou vodou. Dobrodružnější povahy mohou semínko zasadit do půdy a druhý den na povrchu květináče zapálit hrst papírů. V zahradnictvích se blahovičníky obvykle pěstují z řízků. Čerstvě zasazené rostliny se však těžko vyrovnávají se změnou prostředí, a tak by pro ně cesta do nového domova mohla být cestou poslední. Proto se vyplatí nešetřit na nepravém místě a vybrat si raději statnější stromek, který dokáže přenesení ustát.
- sobota 19. června 1999
