O bezu psal už před čtyřmi sty třiceti sedmi lety Tadeáš Hájek z Hájku: "Toto dětem jest dobré: Vezmi bzového listu, slézového, stluc s husím sádlem a posmaž trochu, tím břicho obkládej, obměkčuje je a božec ven žene." Bezinky ovšem dokáží i jiné zázračné věci než pouze léčit bolení břicha. Už jen proto, že obsahují vitaminy C i B, provitamin A a řadu dalších užitečných látek. Jíst se však smějí jen po tepelné úpravě a i pak prospívají jen v mírných dávkách. Ale kdo by se chtěl přejídat právě bezinkami? I když bezinkový džem, jak jej uvádí Dagmar Lánská v knize Plané rostliny v kuchyni, za ochutnání rozhodně stojí: zralé bezinky se zbaví stopek, operou, podlijí trochou vody a zvolna vaří se skořicí až do zhoustnutí. Pak se přidá cukr, kyselina citronová nebo citronová šťáva, petoza a ještě chvíli se povaří, až se cukr rozpustí. Uzavřené skleničky naplněné horkým džemem se pak sterilizují dvacet minut při osmdesáti pěti stupních Celsia. Džem lze kombinovat i se sladkoplodými nebo černými jeřabinami, a to v poměru je 1:4.
- sobota 11. září 1999
