Tak jako se Čechovi daleko od domova zdá o pivní pěně, vzpomíná Korejec s dojetím na kimči. Tato tradiční nakládaná zelenina nejen výborně chutná, ale navíc je překvapivě zdravá a chudá na kalorie.
»Čas od času se stane, že při dálkovém letu prostoupí kabinu letadla typická ostrá vůně a všichni hned vědí, co se stalo,« říká pan MyungChul Hahm, velvyslanec Korejské republiky v Praze. »Snad každý Korejec si totiž na cestu bere z domova kimči - a ne vždy nádobu dobře uzavře. To je pak smůla, protože skutečně výjimečně silné aroma se jen těžko odstraňuje. Kimči dokonce proto nedostanete ve velkých mezinárodních hotelích, kde se bojí, že jeho vůně ovládne nejen celou kuchyni, ale i přilehlé prostory hotelu.«
Stokrát jinak
Každá oblast Koreje je pyšná na své vlastní kimči - existuje celkem asi stovka různých druhů. Někde se přidává solená ryba nebo krevety, jinde okurky, mrkev, lilek. Základní surovinou však zůstává tamější zelí, které je příbuzné našemu »čínskému« neboli pekingskému. Postup je celkem jednoduchý a díky tomu, že suroviny jsou už u nás dostupné, můžete si nejobvyklejší variantu připravit i vy. Zelí po délce rozkrojíte na poloviny a důkladně prosolíte. Na dvě a půl kilogramu zelí, což je průměrná velikost jedné korejské hlávky, je třeba asi 140 gramů soli. Jiná možnost je naložit zelí do patnáctiprocentního solného nálevu. Po pěti až šesti hodinách se ztěžklé, jakoby »unavené« listy vyjmou, vyždímají a dvakrát pečlivě propláchnou studenou vodou. Pak je třeba vyrobit ochucovací pastu Nastrouháte asi půl kilogramu bílé ředkve či ředkviček a smísíte s kořenící směsí, kterou tvoří ve stejném poměru sušené chilli papričky, lisovaný česnek, jarní cibulka a pouze čtvrtinové množství jemně nasekaného čerstvého zázvoru. Na zmíněnou jednu hlávku potřebujete tedy po 60 gramech prvních tří ingrediencí a 15 gramů zázvoru. Přidáte lžičku soli a cukru. Dobře promíchanou hmotou potom naplníte prostor mezi vrstvami listů, pevně stisknete a napěchujete do nádoby tak, aby zůstalo co nejméně vzduchu. Právě anaerobním kvašením totiž v kimči vznikají prospěšné enzymy, působící blahodárně na organismus - podobně jako živý jogurt. Kimči dále obsahuje i úctyhodné množství vitaminů skupiny B, vitamin C, vápník a vlákninu. Doba, po kterou necháte kimči kvasit, záleží na teplotě okolního prostředí. Při 20 stupních Celsia stačí 40 hodin. Pak je třeba kimči přesunout do chladničky, protože jinak by proces pokračoval a vitamin B opět poklesl. Během fermentace také nesmíte měnit teplotu nebo umožnit přístup vzduchu tím, že se podíváte, jak to všechno pokračuje.
Unikátní příloha
Kimči je vynikající příloha k rýži, masu, rybám i jinému zeleninovému jídlu. Recepty jsou staré často přes tisíc let a bez velkých změn se používají dodnes, kdy se v Koreji vyrobí podomácku i továrně přes milion tun kimči ročně. Dnes se vyrábějí chladničky přímo se speciálním oddělením na kimči, ale někde na vesnici je stále možné vidět na dvoře domu postavené nebo napůl zakopané velké kameninové džbány. Právě jejich počet určoval úroveň rodiny a příprava kimči byla i zkušebním kamenem každé nevěsty. Pokud dokázala »vystřihnout« dvanáct různých druhů, rozhodně nezůstala na ocet.
Kimči po domácku
Zelí osolte (5 gramů soli na 100 gramů zelí,), smíchejte s ochucovací směsí (sušené chilli, česnek, jarní cibulka, zázvor) a v uzavřené nádobě nechte kvasit 1-2 dny v pokojové teplotě nebo 3-5 dnů v chladničce.
PRAMEN: SOCIOLOGIE SOUČASNÉ RODINY, PORTÁL 1999A - MARTIN PINKAS
»Čas od času se stane, že při dálkovém letu prostoupí kabinu letadla typická ostrá vůně a všichni hned vědí, co se stalo,« říká pan MyungChul Hahm, velvyslanec Korejské republiky v Praze. »Snad každý Korejec si totiž na cestu bere z domova kimči - a ne vždy nádobu dobře uzavře. To je pak smůla, protože skutečně výjimečně silné aroma se jen těžko odstraňuje. Kimči dokonce proto nedostanete ve velkých mezinárodních hotelích, kde se bojí, že jeho vůně ovládne nejen celou kuchyni, ale i přilehlé prostory hotelu.«
Stokrát jinak
Každá oblast Koreje je pyšná na své vlastní kimči - existuje celkem asi stovka různých druhů. Někde se přidává solená ryba nebo krevety, jinde okurky, mrkev, lilek. Základní surovinou však zůstává tamější zelí, které je příbuzné našemu »čínskému« neboli pekingskému. Postup je celkem jednoduchý a díky tomu, že suroviny jsou už u nás dostupné, můžete si nejobvyklejší variantu připravit i vy. Zelí po délce rozkrojíte na poloviny a důkladně prosolíte. Na dvě a půl kilogramu zelí, což je průměrná velikost jedné korejské hlávky, je třeba asi 140 gramů soli. Jiná možnost je naložit zelí do patnáctiprocentního solného nálevu. Po pěti až šesti hodinách se ztěžklé, jakoby »unavené« listy vyjmou, vyždímají a dvakrát pečlivě propláchnou studenou vodou. Pak je třeba vyrobit ochucovací pastu Nastrouháte asi půl kilogramu bílé ředkve či ředkviček a smísíte s kořenící směsí, kterou tvoří ve stejném poměru sušené chilli papričky, lisovaný česnek, jarní cibulka a pouze čtvrtinové množství jemně nasekaného čerstvého zázvoru. Na zmíněnou jednu hlávku potřebujete tedy po 60 gramech prvních tří ingrediencí a 15 gramů zázvoru. Přidáte lžičku soli a cukru. Dobře promíchanou hmotou potom naplníte prostor mezi vrstvami listů, pevně stisknete a napěchujete do nádoby tak, aby zůstalo co nejméně vzduchu. Právě anaerobním kvašením totiž v kimči vznikají prospěšné enzymy, působící blahodárně na organismus - podobně jako živý jogurt. Kimči dále obsahuje i úctyhodné množství vitaminů skupiny B, vitamin C, vápník a vlákninu. Doba, po kterou necháte kimči kvasit, záleží na teplotě okolního prostředí. Při 20 stupních Celsia stačí 40 hodin. Pak je třeba kimči přesunout do chladničky, protože jinak by proces pokračoval a vitamin B opět poklesl. Během fermentace také nesmíte měnit teplotu nebo umožnit přístup vzduchu tím, že se podíváte, jak to všechno pokračuje.
Unikátní příloha
Kimči je vynikající příloha k rýži, masu, rybám i jinému zeleninovému jídlu. Recepty jsou staré často přes tisíc let a bez velkých změn se používají dodnes, kdy se v Koreji vyrobí podomácku i továrně přes milion tun kimči ročně. Dnes se vyrábějí chladničky přímo se speciálním oddělením na kimči, ale někde na vesnici je stále možné vidět na dvoře domu postavené nebo napůl zakopané velké kameninové džbány. Právě jejich počet určoval úroveň rodiny a příprava kimči byla i zkušebním kamenem každé nevěsty. Pokud dokázala »vystřihnout« dvanáct různých druhů, rozhodně nezůstala na ocet.
Kimči po domácku
Zelí osolte (5 gramů soli na 100 gramů zelí,), smíchejte s ochucovací směsí (sušené chilli, česnek, jarní cibulka, zázvor) a v uzavřené nádobě nechte kvasit 1-2 dny v pokojové teplotě nebo 3-5 dnů v chladničce.
PRAMEN: SOCIOLOGIE SOUČASNÉ RODINY, PORTÁL 1999A - MARTIN PINKAS
