Anna Šišková | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Anna Šišková: Věřím, že lásku ještě potkám

  • 17
Před dvěma roky se rozešla s režisérem Jiřím Chlumským, přesto je slovenská herečka Anna Šišková (55) plná optimismu a prozradila, co si myslí o mužích.

Vaše kamarádka herečka a zpěvačka Szidi Tobias vás charakterizovala jedním slovem: koketa. Co vy na to?
Ano, hrdě se k tomu hlásím. Je příjemné koketovat. Ne vždy mám na to náladu a ne s každým koketuju. Ten muž se mi musí líbit a pak je to zábavný.

Fotogalerie

Měla jste partnery Čechy i Slováky. Vidíte nějaké rozdíly?
Navíc bratr si vzal Češku, půl rodiny mám u vás... Ty rozdíly jsou podle mě už v mentalitě. Přijde mi, že Slováci jsou víc kontaktní. Než se Čech otevře, dost dlouho to trvá. Málokdo vás tady hned po seznámení pustí domů, což u nás klidně zažijete. Dcera Terezka (režisérka, zpěvačka a herečka Tereza Nvotová, pozn. red.) jezdí často do New Yorku. Říkala mi, že když tam stojí na zastávce, spolucestující se na ni usmívají a běžně se s ní pustí do konverzace. To si v Praze neumím představit. Druhá dcera Dorotka (zpěvačka a herečka Dorota Nvotová, pozn. red.) zase žila v Moskvě. Tam to funguje ještě úplně jinak. Někdo do vás bouchne a ani se vám neomluví. V metru do sebe lidi strkají. Nechápou, že nejdřív se vystupuje. Takže na tom nejste nejhůř (usmívá se).

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Co zažila Anna Šišková s Ondřejem Vetchým? A proč jí kolegové na recepci u prezidenta odmítli podat ruku? Více se dočtete v týdeníku Téma.

Jste s bývalým manželem přátelé?
Nikdy jsme jimi nepřestali být. Potkáváme se a vždy se strašně nasmějeme. Minulý týden jsme byli spolu a bylo mi s ním tak fajn, že jsem úplně zapomněla, že jsme se rozešli. Na ulici jsem ho chtěla chytit za ruku jako dřív. Naštěstí jsem si včas uvědomila, že už je to jinak (smích).

Jste ráda sama?
Někdy si to užívám, ale někdy je mi taky smutno. Když jsem dlouho ve společnosti, tak potřebuju být aspoň chvíli sama. Nejraději sednu na kolo a jedu někam do přírody nebo jdu do lesa. Sama plavu, to je taky výborné. V létě se každý den ráno vypravím k jezeru za Bratislavou. Když ho přeplavu tam a zpět, je to tak kilometr a půl. Trvá mi to asi hodinku. To je prima. Úplná očista. Mám v sobě nejednou tolik endorfinů. Úplně tam cítím spojení s přírodou a s bohem. Ale když je té samoty příliš, mění se na osamělost. A tu ráda nemám. Třeba na dovolenou sama nejezdím. Většinou vyrazím s dcerami, nebo s kamarády.

Jaké máte sny v osobním životě?
Potkat ještě nějakou lásku. Nějakého vtipného, hezkého, moudrého chlapa. Asi chci moc, co? Když mi v šestnácti letech zemřel otec, nahradil ho můj nejstarší bratr Marian. Byl laskavý, moudrý, vtipný, obětavý a vždy jsem se na něj mohla spolehnout. Škoda, že ti nejlepší umírají dříve. Zemřel ve dvaačtyřiceti letech.

, Téma