Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kerestešová: Z vesnice jsem musela odejít, abych si víc vážila klidu

  0:02aktualizováno  0:02
Herečka Andrea Kerestešová (31) o sobě říká, že život bere s nadhledem, miluje hořčici a ráda si plní dětské sny. Pokud má depku, vyrazí na nákupy nebo prostě jen sebere baťůžek a odjede daleko.

Muži milují auta, ženy módu. Zaháníte splín nákupy?
Ano, jsem typická ženská, která miluje výprodeje. Stačí malá depka a už se jdu léčit do obchoďáku. Snažím se ovládat, jsou to přece jenom hadry. Na druhou stranu nad tím, co kupuji, dost přemýšlím. Nekoupím si žluté tričko jen proto, že právě letí, ale mně nesluší. Důležité je pro mě, že se cítím dobře a přijdu si hezká.

Lidé utrácí hodně i za zážitky na cestách. Cestujete ráda?
Miluji cestování. Nejraději bych teď byla někde v letadle, na lodi nebo v autě. Čína, Nepál, Indie, Afrika, Střední Amerika. Když už jedu, chci co nejdál. Každá krajina vám dává něco jiného. Někde víc relaxujete, jinde se ani nevyspíte, ale zato hodně zažijete. Nechávám se vždy krajinou překvapit. Nejsem příliš náročná, stačí mi čistá postel, teplá voda a něco k jídlu.

Fotogalerie

Když se na vás podívám, k jídlu toho asi moc nepotřebujete. Štíhlá jste od přírody, nebo držíte diety?
Diety opravdu nejsou moje doména. Ale pravda je, že se pořád řeším kvůli práci a snažím se jíst zdravě i sportovat. Naštěstí nemám ráda sladkosti, nechutnají mi. Jsem spíš na maso, chleba, vejce, brambory a hodně hořčice. Strašně ráda vařím polévky. Zrovna včera jsem uvařila špenátovou. Neubráním se ji udělat do obrovského hrnce. U nás doma není polévek nikdy dost. U vařením se střídáme s přítelem.

Vy pocházíte z malé slovenské vesnice, aktuálně žijete v Praze. Cítíte se tady dobře?
Výborně. Praha mi hned učarovala. Jsem tu svobodná, asi jsem z vesnice odejít musela, abych si začala víc vážit klidu, ticha, přírody a rodiny.

Prosadit se jako herečka není zrovna lehké. Vy jste navíc jako Slovenka uspěla v Čechách. Jak se vám to podařilo?
Štěstí, osud, boj, splnění snu. Vlastně nemám na to odpověď. Celý život jsem po tom toužila a následovala cesty, které mě k tomu vedly. K umění jsem inklinovala od malička. Vidět se před pár lety tady byl můj dívčí sen. Během studií na vysoké škole jsem prolezla všechny možné castingy na reklamu a byla jsem tam jako doma. Nakonec mě reklama dovedla až do filmu Rafťáci či do seriálu Světla pasáže. Pak přišlo Vyprávěj.

Díky reklamně jste jeden čas byla populární jako sexy umývačka oken. Praktikujete takovéto mytí i doma?
(Smích) Nepraktikuji, alespoň ne tímto způsobem. Jinak musím říct, že natáčení této reklamy bylo pro mě rutinou, jelikož jsem měla za sebou už asi patnáctou reklamu. Takže jsem jí vůbec nedávala váhu. Její úspěch mě mile překvapil.

Andrea Kerestešová

Andrea Kerestešová

Jeden čas jste se živila i jako modelka. Pokud vím, i vy sama ráda fotíte. Co vás k tomu přivedlo?
Je to jakýsi druh terapie. Na druhou stranou se v tom odráží i můj introvertní svět a tvořivost. Moc mě to baví a vždy jsem k fotografování tíhla. Cítím se být velmi svobodná a nemusím dělat to, co mi přikazuje scénář či režisér. Jde o něco, kde mohu mluvit sama za sebe. Pár velkoformátových fotografií jsem i prodala. Často však jimi obdarovávám své přátele či příbuzné.

Pramení vaše tvořivost i z toho, že jste vystudovala pedagogiku, obor tvořivá dramatika?
Svým způsobem určitě ano. Navíc práce s dětmi mě velmi baví. Vždy jsem milovala něco tvořit a vyrábět. Dokonce místo toho, abych chodila na lidušku na klavír, tak jsem navštěvovala výtvarku. Nejraději jsem však tvořivá v životě. Tvořím každý den, každou hodinu. Cokoli a kdykoli.

Docela bych si vás jako paní učitelku dovedla představit.
Opravdu? To mě moc těší, protože i moje maminka si mě tak představuje celý život.

Andrea Kerestešová

Andrea Kerestešová

Jak vlastně rodiče přijali vaše rozhodnutí stát se herečkou?
Zpočátku to nedokázali pochopit a čekali, že mě to přejde. Přeci jen to není stálé povolání. Člověk může být jednou up a podruhé down, co se žádanosti i peněz týče. Je potřeba silného ducha, aby se z toho člověk chvílemi nezbláznil. Nic není v harmonii. S tím se člověk musí naučit žít.

S přítelem, hudebníkem Mikolášem Růžičkou, žijete již několik let. Co plány do budoucna, manželství, děti?
Jak jsem již zmínila, nejsem člověk, co by svůj život plánoval. Víc si užívám životních překvapeních. Pokud se má stát to, že otěhotním, ať to není na základě nějakých tabulek. Svatbu a děti určitě chci a těším se, že to přijde právě neplánovaně.

Když nehledíte do budoucna, co minulost? Pamatujete si svůj první „dospělácký“ polibek?
Bylo to u nás na vesnici na fotbalovém hřišti. Tenkrát jsem měla na sobě růžovou teplákovou soupravu a věřila, že si mě ten kluk jednou vezme. Byla to i má první láska. Taková ta čistá a krásná.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.