... ale co potom?

pslední...

"Není důležité nekouřit, důležité je nezapálit si! Já od 9. 9. 1985,« konstatoval ve svém faxu adresovaném této nové rubrice Stanislav Puchalka z Prahy. Má jistě pravdu, ovšem odolat svodům poté, co člověk uhasí cigaretu, jež by měla být ta poslední v jeho životě, je snad tím nejtěžším. Právě proto jsou všechny nápady a triky tak důležité. Tady je jeden z nich...

»Po čtrnácti letech kouření jsem usoudila, že je čas přestat. Ve všední den to ještě šlo, protože jsem neměla tolik času na cigarety myslet, ale první víkend byl strašný. Když už mě svrběla pusa i ruce tak, že jsem o kouření aspoň pořád dokola mluvila, manžel se rozčilil, vrazil mi do ruky padesátikorunu a sirky a pravil: To radši zapal tohle! Nejdřív mi to vyrazilo dech, ale pak mi došlo, že vlastně má pravdu za krabičku malborek jsem přece platila přesně tolik. Tu padesátikorunu ani sirky jsem mu nevrátila. Pokaždé, když mě pak přepadla chuť na cigaretu, jsem je měla při ruce - a fungovalo to: chuť byla ta tam.«

Své zkušenosti s odvykáním kouření nám můžete poslat i vy.Naše adresa zní: Víkend MFD,Senovážná 4, P .O.BOX 1080, 11 21 Praha 1, fax [phone], e-mail [e-mail]