Od samého počátku visely nad tragickou havárií četné otazníky. Zatím se totiž nepodařilo věrohodně vysvětlit, jak k ní došlo a kdo stál v jejím pozadí. Veškerá šetření skončila víceméně ve slepé uličce. Hovořilo se o dlouhých prstech tajných služeb, především britské.
Podezření neunikl ani Buckinghamský palác, jenž měl údajně zájem na tom, aby ho někdejší příslušnice vládnoucího rodu nezkompromitovala poměrem s absolutně nevhodným mužem z arabského světa, s nímž navíc měla čekat dítě.
S výsledky oficiálního vyšetřování se po celá léta odmítal spokojit Muhammad Al-Fayed, otec princeznina vyvoleného Dodiho, který se zdráhal uvěřit tomu, že šlo o pouhé náhodné neštěstí. Svými aktivitami - zejména kladením nežádoucích otázek - se natolik znelíbil britským vládnoucím kruhům, že se jeho dosud privilegovaný obchodní dům Harrod’s stal pro rod Windsorů nepřijatelným. Odňal mu dokonce jeho dřívější výsadní postavení dodavatele královské rodiny.
Muhammad Al-Fayed měl možná pravdu. Syn Dodi i jeho vznešená přítelkyně totiž v žádném případě nezahynuli nešťastnou shodou okolností. Tvrdí to alespoň americký časopis Globe, který prý disponuje informacemi od francouzských a zámořských tajných služeb. Podle nich se příslušníci amerického námořnictva zmocnili v sídle Tálibánu a teroristické organizace Al-Kajdá materiálů, jež svědčí o přímé účasti islámských fundamentalistů na spiknutí proti životu oblíbené britské princezny.
"Diana byla pro Usámu bin Ládina noční můrou," tvrdí v této souvislosti Ted Gunderson, bývalý agent FBI. "Povzbuzovala islámské ženy, aby se vymanily z okovů minulosti a bojovaly za svou rovnoprávnost. Tím si ovšem podepsala ortel smrti."
Skutečnost, že hlavní strůjce terorismu proti západnímu světu Usáma bin Ládin cítí obdobný odpor ke Spojeným státům i k Velké Británii, potvrzuje i profesor Walid Phares, jenž vyučuje na floridské Atlantské univerzitě: "Jde o princip. Amerika i Británie představují v jeho očích stejné zlo."
Jako expert na problematiku Blízkého východu vypovídal Phares i před americkým Senátem. Potvrdil a na konkrétních příkladech doložil, že princezna z Walesu byla v bin Ládinových očích téměř nepřítelem číslo jedna. Nejen pro urputné tažení proti nášlapným minám, ale zejména kvůli svému vlivu, jejž nesporně měla na islámské ženy.
V posledních letech života Diana navíc dávala najevo více než vřelý vztah i k mužům z této části světa. Svědčí o tom její okouzlení pákistánským srdečním chirurgem Hasnatem Khanem i egyptským multimilionářským dědicem Dodi Al-Fayedem.
Stohy novinových výstřižků a dokumentů o Dianině mezinárodním vlivu a působení, jež se díky příslušníkům amerických ozbrojených sil našly v afghánském Mazáre Šarífu, výmluvně svědčí o tom, že pro Usámu bin Ládina i jeho soukmenovce princezna z Walesu skutečně představovala nepřijatelné riziko, které bylo zapotřebí eliminovat.
 Princezna Diana |
 Princezna Diana - archivní snímek. |
 Princezna Diana |
