Jde z jedné muzikálové role do druhé. V Bratislavě sklízí ovace za Kleopatru, chystá se na premiéru Noci na Karlštejně a připravuje svou pátou desku. Stává se hvězdou.
"Nepotřebuju být první, chci mít dobrou konkurenci," říká sedmadvacetiletá zpěvačka Monika Absolonová.
Dobrá konkurence ji prý vybičuje k většímu úsilí. Když vidí šikovnou kolegyni, umíní si: "Podívejme, jak ona to potvora krásně zazpívá. To musím dokázat taky!"
* V minulém měsíci jste měla patnáct různých vystoupení. To je váš obvyklý průměr?
Poslední dobou je toho zaplaťpánbůh dost. Když připočtu zkoušky a natáčení nové desky, mám práci na každý den. Občas musím nabídky i odříkat. Přitom pamatuju dobu, kdy o mě skoro nikdo nestál.
* Kdy to bylo nejhorší?
Když v Praze v devadesátém osmém skončil muzikál Dracula, ve kterém jsem hrála. Pak to začalo být s prací vachrlaté.
* Jak často jste tehdy vystupovala?
Někdy jen jednou za měsíc.
* To musí být špatný pocit.
Hrozný. Cítila jsem se zbytečná. Připadalo mi, že jsem k ničemu a každému na obtíž. Vždyť jsem si musela půjčovat peníze od rodičů a chvílemi mě živil můj tehdejší manžel. Třeba měsíc jsem seděla doma na zadku a vůbec nic se nedělo.
* Snažila jste se na sebe upozornit?
Občas jsem šla na nějaký konkurz a do agentur jsem rozeslala svá cédéčka, ale nic z toho nebylo. Tři roky jsem neměla pravidelnou práci. Tím pádem jsem zlenivěla a občas jsem byla protivná. Abych měla kontakt s lidmi, pořádala jsem večeře pro kamarády. Jenže když se někdo začal bavit o práci, já honem dávala výhybku. Mámě jsem pak do telefonu brečela, proč jsem si vybrala zpívání, když na to nemám.
K smrti jsem se urazila
* Co vám přineslo zásadní obrat k lepšímu?
Kleopatra! Muzikál, ve kterém jsem dostala hlavní roli. Stejnou jako mnohem známější Bára Basiková a Ilona Csáková. S Kleopatrou jsem získala pravidelnou práci, střídala jsem se s Bárou a Ilonou a hrála stejně často jako ony. Jak jsem se postupně stávala známější, nabalovaly se k tomu další nabídky.
* Do role Kleopatry vás vybral Michal David, přítel vašich rodičů, který vám pomohl do showbyznysu už na střední škole. To vypadá jako protekce.
Kdysi jsem o sobě slýchávala, že jsem ta nula od Michala Davida. Ale pozor! Nemyslete si, že mi řekl: Holka, pojď hrát Kleopatru. Nejdřív si mě otestoval, nazpívala jsem demosnímky. Pak mi sdělil: Vezmeme tě, ale musíš zhubnout. V duchu jsem nad tím mávla rukou. Jenže Michal mě potom potkal na filmové premiéře Rebelů, a jak mě viděl, hned spustil: No ty vypadáš, ty máš zadek! Aještě zastavoval lidi kolem, aby jim ukazoval, jaký jsem tlustoprd. Šílená ostuda! K smrti jsem se urazila.
* Ale zhubla jste.
Přestala jsem se přežírat a kupou jídla zahánět své neštěstí. Do premiéry Kleopatry jsem shodila čtrnáct kilo.
* Jak se k vám chovaly zavedenější zpěvačky Bára Basiková a Ilona Csáková poté, co jste byla za roli Kleopatry nominována na Thálii?
Nikdy, ani na začátku, kdy ony byly hodně známé a já ne, mi neházely klacky pod nohy. Neměly jsme mezi sebou konflikty, nic z toho, co jsem zažila při jiných muzikálech. O tom, kdo z nás hraje Kleopatru lépe, jsme se nebavily. Ilona s Bárou zpívají výborně a bylo dobře, že jsme každá byla v roli Kleopatry trochu jiná.
Naschválů bylo víc
* Od března se Kleopatra přestěhovala na bratislavskou Novou scénu. Jezdíte ji tam zpívat vy a Ilona Csáková, třetí představitelkou je Slovenka Katarína Hasprová. Prý jste si s ní vjely do vlasů?
Nevraživost a problémy v zákulisí jsem pocítila, už když jsem hrála v muzikálech Dracula a Krysař. Ale to, co jsme s Ilonou zažily v Bratislavě, nás fakt překvapilo.
* Co například?
Přijela jsem tam a můj kostým, ve kterém jsem v Praze hrála dva roky, byl ustřižený. Katce se prostě líbil nebo co, tak si ho zabrala pro sebe, a protože je menší než já, klidně ho nechala zkrátit. Nebo jsem přijela na zkoušku a zničehonic jsem ji měla jindy, protože si to Kateřina přehodila, aniž mi to někdo oznámil. Naschválů jsme s Ilonou zažily víc.
* Čím jste k rozbrojům přispěly vy?
Nic jsme neprovedly. Opravdu, já nešla do Bratislavy s nikým závodit. S Kleopatrou jsem si v Praze už dokázala sama sobě dost, tak proč bych měla na Slovensku nějak vlnit.
* Jaké je slovenské publikum?
Fantastické! V Praze si lidé občas na konci představení při aplausu stoupli. To pak byla pro nás na jevišti šílená čočka a husí kůže. Kolikrát jsem se při děkovačce i rozbrečela. Ale na Slovensku diváci vstávají, tleskají a křičí pokaždé, ať hraje Kleopatru kdokoliv. Prostě nádhera!
* Hrála jste ve čtyřech muzikálech a čekají vás další. V Českém slavíku jste poskočila na šesté místo. Přitom nemáte vlastní kapelu ani jste neměla sólové koncertní turné.
Zato už mám čtyři cédéčka.
* Ta se však moc neprodávala.
To je pravda, díru do světa jsem s nimi neudělala. Právě chystám pátou desku. Jestli neprorazím ani s ní, tak už asi zůstanu jenom u muzikálů.
* Takže celovečerní koncerty vás nelákají?
Samozřejmě lákají. Ale nedovedu si představit, že bych živila kapelu. Přece si nemůžu držet muzikanty a slibovat jim třeba jedno vystoupení do měsíce za patnáct stovek.
* Myslíte, že by o vás nebyl zájem?
Takový koncert stojí spoustu peněz. Nebudu ho dělat jen proto, abych si ukojila vlastní ego. Aby se říkalo, že Absolonová má turné, ale do hlediště pak přišlo patnáct lidí a my z pódia hráli přesilovku. Nedávno jsem si v MF DNES přečetla, že největší hvězdě, Lucii Bílé, která je pro mě fenoménem, vybouchl koncert v Olomouci. Pořadatelé ho odřekli, protože se prodalo málo lístků. Tak řekněte, když nepřišli lidé Lucce, kam bych se cpala já?
* Takže v nejbližší době zůstanete hlavně u muzikálů?
Účinkuju v nich ráda. Zazpívám si, což mě baví, zahraju si na někoho jiného, to mě baví taky, navíc mě u toho vidí hodně lidí a ještě ke všemu za to dostanu zaplaceno. To je přece krásné. A pak mívám ještě komerční vystoupení, kam si mě lidé pozvou, protože chtějí slyšet nějakou hezkou melodii z muzikálů.
* Jste při posuzování nabídek na taková vystoupení vybíravá?
Už jsem vám povídala o blbých časech, kdy mě skoro nikdo nikam nezval. Tehdy jsem byla ráda i za příležitost zazpívat někde zadarmo. Teď je samozřejmě fajn, že mi za vystoupení platí. Ale pořád to beru tak, že si jdu zazpívat, tedy dělat něco, co mám ráda. Proto mi nevadí vystupovat na všelijakých večírcích, kterými někteří umělci opovrhují.
* Vy se jim divíte? Vždyť někdy si hosté víc povídají mezi sebou a zpěváka berou jen jako kulisu.
Vidíte, a mě baví ty lidi přesvědčit, aby mě poslouchali. Začnu a oni moc nevědí, co bude. No a když končím, tak třeba tančí. Anebo mě polovina sálu nebo i celý sál tiše poslouchá. To je pak pro mě super zážitek.
* Není vám trapně, když u vašeho zpěvu polykají třeba kaviár nebo šunku s chřestem?
Všímám si, že obvykle jíst přestanou.
* Co kdybych se na vás obrátil s tím, že jsem ředitel velké firmy a chci vás na večírku svých zaměstnanců třeba v Praze na Žofíně? Prozradíte, o kolik byste si řekla?
Klidně. Pětatřicet tisíc plus náklady na dopravu. To je moje taxa za vystoupení. Tedy momentálně.
* Je jedno, zda budu chtít, abyste za pětatřicet tisíc zazpívala tři písničky nebo třeba šest?
Na tom nezáleží. Možná se vám zdá ta částka vysoká, ale uvědomte si, že část připadne manažerce, musím zaplatit šminky a vizážistku, pořizovat si šaty a pochopitelně odvádět daně. Když vezmu požadavky jiných zpěvaček, rozhodně nemám pocit, že bych patřila k nejdražším.
* Co kdybych si vás chtěl z rozmaru poslechnout na oslavě svých narozenin? Přišla byste?
Pokud bych vás neznala a chtěl byste mě na soukromý večírek pro úzkou skupinu přátel, tak by to bylo dražší. Podobně, jako když mě zvou zpívat někam na svatbu.
* No tak kolik bych zaplatil?
Minimálně dvojnásobek.
* Sedmdesát tisíc? Najdou se bohatí lidé, kteří dají tolik?
Stane se to. Jednou jsem třeba zpívala na narozeninách, při kterých jsem oslavenci předávala malý dárek - klíčky od ferrari.
* Tak teď už si od rodičů peníze půjčovat nepotřebujete?
Před pár lety jsem jim už dlužila velké peníze a nebylo z čeho splácet. Dost mě to nervovalo. Říkala jsem si: Ty vole, jednou mi bude šedesát a já budu pořád dlužná svým rodičům. Naštěstí přišla Kleopatra a já skoro všechny výdělky dávala na splátky. Takřka rok jsem si nic nekoupila, až jsem rodičům všechno vrátila.
* Říkáte, že jste si vydržela téměř rok nic nekupovat. Ale pak jste si pořídila luxusní terénní mercedes. Není to pro samotnou mladou ženu hodně pošetilá investice?
Dost toho najezdím, mám čtyři dioptrie a často se vracím z vystoupení v noci. Táta pořád opakoval, že potřebuju bezpečné auto. Pak ho vypůjčil, abych to v něm zkusila. Byla jsem z tak velkého džípu nešťastná. Ale brzy jsem se do něj zamilovala. Jenže takové auto je hodně drahé. To mě odrazovalo.
* Lákalo vás, že se za vámi budou lidé ohlížet?
To víte, že jsem si představovala, jak budou všichni koukat, co jsem za frajerku. V noci jsem volala Iloně Csákové, co mám dělat. Jestli se taková suma dá vůbec splatit. Nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu.
Krotit se nebudu
* Moniko, už vám někdo radil, abyste při rozhovorech nebyla tak otevřená? Abyste nemluvila o sklonech k tloustnutí, o tom, že jednu dobu po vás pes neštěkl? Abyste nevyprávěla o rozvodu a o hledání nového partnera?
Kamarádi mi říkali, abych nebyla tak upřímná. Jenže kdybych se začala krotit, už to nebudu já. Proč bych vám měla namlouvat, že když jsem tři roky nedostávala moc práce, tak to bylo báječné? Nebylo! Naštvaně jsem seděla doma a střídavě vařila, žrala, tloustla a brečela. Že jsem pak shodila čtrnáct kilo? Za to se nestydím, naopak jsem na to pyšná. A jestli jsem si už našla nového chlapa, se mě ptají všude, kam přijdu.
* No právě. Je to skoro jako v zábavném pořadu Tele Tele, kde se sporťáka Josefa Cardy pokaždé dotazují: Tak co, už máš chlapa?
No jasně. Mně to nevadí. Třeba u nás v divadle. Přijdu a hned kolegům hlásím, co je nového, a rovnou dodávám: Jo, ať se nemusíte ptát, chlapa pořád nemám.
* Nebylo by pro vaši kariéru a pro vaše fanoušky lepší zůstat co nejdéle volná?
Když zpíváte a daří se, vypadá to všechno hezky. Ale co vám z toho zbude doma? Nic. To jsem si uvědomila při úspěchu Kleopatry. Všichni mě chválili, ale po představení jsem odjela domů a tam jsem byla sama. Vím jistě, že jednou chci mít rodinu a děti. Potom, dokud budou malé, práci omezím nebo ji úplně stopnu.
* Nestihnete obojí?
Obojí naplno? Nevěřím, že to jde. Pamatuju, že když jsem byla malá, tak moje máma u mě byla vždycky, když mi spadl dudlík nebo jsem si rozbila koleno. Jo, chodila do práce, ale nebyla pryč po večerech nebo o víkendech jenom proto, že by si někam jela zakvičet. Chci, aby si to jednou moje děti pamatovaly stejně.
Monika Absolonová
Dobré jméno si udělala především skvělými výkony v muzikálu Kleopatra. Účinkovala i v muzikálech Dracula, Krysař a Rebelové, brzy se objeví v Noci na Karlštejně a Třech mušketýrech. V anketě Český slavík se stala podruhé Skokankou roku, když postoupila na šesté místo. V sedmadvaceti už má čtyři cédéčka, v těchto týdnech právě dokončuje páté. Je bezdětná, rozvedená a nyní prý čeká na toho pravého: "Jenže dobré víly a stateční princové asi chcípli."
O TĚŽKÝCH ČASECH
Mámě jsem do telefonu brečela, proč jsem si ze všech povolání vybrala zpívání, když na to nemám.
O MUZIKÁLECH
Účinkuju v nich ráda. Zazpívám si, zahraju si na někoho jiného a dostanu za to zaplaceno.
O ÚSPĚCHU A SAMOTĚ
Všichni mě chválili, ale pak jsem přijela domů a byla jsem tam sama.
 Jednou z nominovaných v kategorii Muzikál a opereta byla Monika Absolonová. Thálii za rok 2002 však nezískala. (22.3. 2003) |
 Monika Absolonová ve Státní opeře v Praze na charitativním koncertu hvězd české populární hudby Královny 2003. |
 Přítelkyně Karla Gotta Ivana Macháčková a zpěvačka Monika Absolonová. |
 Slavík Karel Gott a skokanka roku Monika Absolonová na letošním udílení Českých slavíků. |
 Monika Absolonová v kuchyni svého bytu. |
 Monika Absolonová |
 Monika Absolonová |
 Monika Absolonová |
