Je pro vás v současnosti Big Brother událostí číslo jedna?
Jak se to vezme. Pracovní určitě ano. Ale životní nikoliv.
Bylo těžké najít jinou moderátorskou polohu, než na jakou jste zvyklá na Óčku?
Podařilo se mi najít určitý nadhled a jistou lidskost pro chvíli, když se tam objeví třeba vyhozený soutěžící. Ukázalo se, že role „rozteklé krasavy“ (jak já říkám), by tento pořad absolutně neutáhla, nemluvě o tom, že tohle já v sobě vůbec nemám. Našli jsme příjemné řešení. „Krasavou“ je především oblečení. Zbytek je o přirozenosti.
Reality show z vás udělala známou tvář nejen mezi mladými, kteří se dívají na Óčko. Komplikuje vám to život?
Bohužel ano. Nemám řidičák, hodně jezdím městskou dopravou. A mnohdy je to peklo. Když nastoupím do tramvaje, slyším jen ševelení ze všech stran – to je ta z Big Brothera. Stává se ale i to, že ke mně někdo přistoupí, beze slova a ze vzdálenosti dvaceti centimetrů si mě mobilem vyfotí a mlčky zase zmizí. Vždycky mě to rozhodí.
Jak na tohle reagujete?
Většinou se otočím a koukám jinam. Také jsem začala chodit pěšky, tak se alespoň protáhnu.
Stačíte se věnovat i své lásce – tanci? Ptám se, protože dnes moderujete finále soutěže Tanečník roku.
Tanečník roku je dokonalé propojení tří mých životních aktivit – moderování, tance a charity. Celý výtěžek z této akce připadne Humanistickému hnutí, pro které pracuji, a to je použije na výstavbu školy pro africké děti.
Myslíte tu charitu vážně?
Dělám věci, které mě baví. Nepřemýšlím o tom, jestli to dobré, co dělám, považuje někdo za charitu. Výraz, že mě to naplňuje, zní sice pateticky, ale je asi nejadekvátnější.
Jste i koordinátorkou adopcí na dálku, hodně jezdíte do Afriky, váš otec je ze Súdánu.
Ano, zprostředkovávám kontakt mezi rodiči a tím dítětem. Zní to poeticky, ale je to především administrativní činnost. K Súdánu paradoxně vztah nemám, byla jsem tam jako malá. Zamilovala jsem si Keňu.
Nemáte strach vydávat se do exotické a pro Evropany tak jiné Afriky?
Cestovala jsem už jako mladá a sama. Kam přijedu, tam se chovám jako místní lidé a nijak zvlášť se mi to nevymstilo. Nepřemýšlím o strachu. Malárii jsem měla už třikrát.
Jak jde dohromady charita a pro mnohé neúnosná reality show?
Big Brothera cítím jako sondu do společnosti. Myslím si, že není připravena vidět v této soutěži to, že reality show je přesně ona. Big Brother i VyVolení o ní vypovídají. Reality show je výpovědí doby poznamenané bulvárem. Všichni známe nějakou Sylvu, Lenu, Vladka i Reginu. Moje práce v reality show mě baví a za tím, co dělám, si stojím.
Jak při tom všem odpočíváte?
Jednoznačně na chatě a na houbách. Mám nasušené, mám mražené, rozdávám je kamarádům a jednou jsem jich nasbírala tolik, že skončily v cateringu a pro všechny bylo hovězí na mých houbách.
 Lejla Abbasová |
 Lejla Abbasová |
 Lejla Abbasová |
 Moderátoři Leoš Mareš, Eva Aichmajerová a Lejla Abbasová ve vile Velkého bratra. (22.8.2005) |
 Moderátorky Eva Aichmajerová a Lejla Abbasová ve sprše vily Velkého bratra. (22.8.2005) |
