Když se tak dívám na váš pečlivě pěstěný vous, napadá mě, jestli nejste hipster?
Tak to určitě ne! (smích) Já jsem rocker, a že mám pěstěný vous tedy ani nevím. Ale je fakt, že jsem jeho tvar postupem času změnil, a takhle mi to vyhovuje. Jinak na módní výstřelky mě neužije, od toho jsou tady jiní.
A co novodobé technologie, sociální sítě? Ani to vám nic neříká?
Moc ne. V tom je spíš expertka moje manželka Alenka, která je tím novátorským elementem v naší rodině. Bez ní bych se jen těžko orientoval v dnešní době. Ostatně je to právě ona, kdo vymyslel, že své blížící se sedmasedmdesátiny oslavím koncertem v pražském Divadle Broadway. Alenka si vzala na starost produkci a moje úloha je jediná – těšit se. (smích)
Pozvete na pódium nějaké hosty z řad kolegů či kamarádů?
To je přece jasné. Večer bude moderovat kamarád Miloš Skalka a účast přislíbili například Jiřinka Bohdalová, Ondra Vetchý a samozřejmě i Marcela Březinová nebo Helena Zeťová.
Zpěvačka Helena Zeťová je vlastně něco jako vaše adoptivní dcera. Jak spolu vycházíte?
Naprosto skvěle. Muzika je to, co nás spojuje nejvíc – ostatně, když jsem začal žít s její maminkou, Heleně bylo deset let a doma jsme žili hudbou. Myslím, že jsem ji hodně ovlivnil a na její kariéře zpěvačky mám takový svůj malý podíl. V mých očích jde o mimořádný hlas v tom našem českém rybníčku, troufl bych si říct až světové úrovně. Na mém narozeninovém koncertu vystoupí s mojí starou skladbou Černej kříž, která jí prý obrovsky učarovala.
Vraťme se ještě k hostům vašeho narozeninového koncertu. Vesměs jde o členy fotbalové Amfory.
S Amforou jsem strávil kus života a viděl s ní i kus světa, za což jsem jí obrovsky vděčný. Jéjí šéf a zakladatel Petr Salava by mezi hosty večera také chybět neměl. Ondra Vetchý je novodobý rytíř, jehož charakter a morálku velice obdivuji. A Jiřinka Bohdalová? Moc rád jsem jí vždycky naslouchal a smál se příběhům, které umí tak nenapodobitelně vyprávět. Nejvíc jsme se asi sblížili v Paříži, kde jsme byli společně jak jinak než s Amforou. Ostatní členové naší výpravy se rozeběhli po městě jako myši, jen my s Jiřinkou jsme si sedli do hospůdky k lahvi vína a strávili jsme tak spolu úžasných pár hodin, na které nikdy nezapomenu.
Na koncertě jistě zazní i skladby z vašeho posledního alba Čas vlků, které jste vydal před víc než deseti lety. Jak vzpomínáte na jeho vznik?
No vlastně smutně. Otextovat mi ho měl fantastický textař a básník, můj přítel Pavel Vrba, ale bohužel než to stačil udělat, zemřel. Nenašel jsem nikoho, kdo by ho mohl nahradit, tak jsem sedl k peru a skladby jsem si otextoval sám.
Chystáte nějaké album ke svému jubileu?
Cožpak o to, nápady by byly. Ale jaksi už není ta správná vůle a energie. Už jsem z toho kolotoče dávno vypadl a nejlíp je mi doma na naší zahrádce s našimi psy a kočkami. Účinkuji stále v muzikálech v Divadle Broadway, mám to tam moc rád. Jsou tam ke mě laskaví, a hlavně shovívaví k mým zhoršujícím se motorickým schopnostem. (smích)
