Luigina Lollobrigida se narodila v malém italském městečku Subiaco, dětství strávila běháním po horách. Když se rodina přestěhovala do Říma, začala obcházet soutěže krásy, mimo jiné vyhrála Miss Řím a ve dvaceti byla třetí na Miss Itálie. A tak se z ní stala modelka a později herečka.
Prvním snímkem, který ji proslavil, byli Pozor! Banditi! z roku 1951. A další role v hitech Krásky noci a Fanfán Tulipán jí zajistily renomé hvězdy evropského formátu. Ve druhém z nich si zahrála po boku Gérarda Philipa a našla svou filmovou tvář nezkrotné živelné krásky s duší dítěte. Následovaly veleúspěšné snímky Chléb, láska a fantazie (1953), Chléb, láska a žárlivost, Římanka (oba 1954) a postava cikánky ve filmu Zvoník u matky boží (1956) s Anthonym Quinnem.
Gina Lollobrigida ve filmu Trapéza (1956)
Dokladem úspěšné spolupráce božské „Lollo“ s jinými kinematografiemi jsou například americký snímek Italské prázdniny z roku 1961, britské drama Bezcharakterní žena (1964) či britská komedie Hotel Paradiso (1966). Za roli zralé ženy od rány ve snímku Dobrý den, paní Cambellová (1968) byla dokonce nominována na Zlatý Glóbus.
Od konce šedesátých let se Gina objevovala ve filmech jen sporadicky a vrátila k výtvarnému umění. Také úspěšně fotografovala, vytvořila kolekci fotek Paula Newmana, Salvadora Dalího či fotbalového týmu německé reprezentace.
Jednu z jejích soch mohli obdivovat návštěvníci EXPO ve španělské Seville. „Když tvořím, mám pocit, že hořím, cítím se pořád mladá a svěží. Možná proto v poslední době příliš nefilmuji,“ komentovala to.
Gina Lollobrigida a Yves Montand ve filmu Zákon (1959)
Také vydala knihu svých fotoreportáží Italia Mia (1973), pro italský časopis Gente získala v roce 1974 exkluzivní rozhovor s kubánským vůdcem Fidelem Castrem, natočila i dokument o Indiře Gándíhové. Dokonce i kandidovala do Evropského parlamentu, ale neúspěšně.
V roce 1995 přijela Lollobrigida jako oficiální host na Filmový festival v Karlových Varech, kde předala Křišťálový glóbus Janu Svěrákovi za jeho vítězný film Jízda.
Dlouhodobě se také věnuje obchodu s módními doplňky a kosmetikou. V roce 2013 dala do dražby své šperky a výtěžek okolo pěti milionů dolarů věnovala na výzkum kmenových buněk.
Gina Lollobrigida ve filmu Šalamoun a královna ze Sáby (1959)
Vyjádřila se i ke kampani MeToo. Sama jako dvojnásobná oběť sexuálního násilí řekla, že je třeba věc oznámit hned, a ne až po letech.
V posledních letech proslula také soudními spory. V lednu 2019 se po letech sporů s Javierem Rigauem (59) dočkala zneplatnění jejich sňatku. Podle katalánského podnikatele se vzali v roce 2010 v Barceloně. Dokument o sňatku v zastoupení, který herečka označila za pokus obrat ji o majetek, zneplatnil odvolací vatikánský soud.
Před lety u soudu uspěla a nemusela mít opatrovníka, jak žádal její syn. Ovšem loni na podzim italský soud rozhodl o změně s tím, že opatrovník má herečce pomáhat například se správou majetku. Samotná Lollobrigida s rozhodnutím soudce, který vyhověl žádosti jejího syna, nesouhlasila.
