Býváte nervózní, když jdete jako host do televizní talkshow?
Trošku jo, že budu trapnej. Ale vlastně ani moc ne jo, protože jsem trapnej. (smích)
Jaké jsou ohlasy doma, když vás rodina vidí v televizi?
Většinou mě prosí, abych o nich nic neříkal.
A daří se? Vy se vždycky tak hezky rozpovídáte…
Nedaří, protože já nikoho jiného než svoji rodinu neznám, tak o nich mluvím.
Dostal jste někdy vynadáno, že jste něco propálil?
Skoro za všechno. Vždycky když něco řeknu, tak je to špatně! (smích)
Kde se při své tvorbě inspirujete?
Jak žiji, tak pozoruji lidi kolem sebe, mluvím s nimi, nebo si sám něco vymýšlím. Inspirace mě nějak moc netrápí, ona je nějak stále se mnou, nemám s ní problém. Takže pro ni nic nedělám.
Míváte nad sebou pomyslný trychtýř, a když múza shůry přijde, musíte jít okamžitě k počítači, nebo vzít tužku?
Nevím, jestli to přichází shůry, ale trychtýř mám a občas to musím napsat hned. Nebo si namlouvám nějaké věci do mobilu, do diktafonu.
Patrik Hartl a jeho manželka Martina Hartlová
Jak to vypadá s letošními Vánocemi? Chlapi často nechávají dárky na poslední chvíli, jak jste na tom vy?
Já jsem všechno koupil, aby nebyly fronty. Takže už všechno mám.
Dáváte někomu knihy jako dárek?
Ne, pouze dětské knížky svojí dceři. Těch kupuji hodně, ta to má ráda.
Poznáte díky profesní deformaci po chvíli, že kniha bude stát za nic?
Já se přiznám, že nic nečtu. Už jsem dvacet let nepřečetl žádnou beletrii. Takže vlastně nevím. Jak furt píšu, to je jak fotbalista. Ten v práci pořád kope do míče, takže když má volno, tak si nejde začutat. Stejně tak já nejsem schopný číst. Takže na to nedokážu odpovědět.
Vaše maximum je tedy komiks a televizní program?
Ne. Já čtu případně nějaké knihy rozhovorů nebo nějaké populárně naučné, populárně vědecké knížky. To třeba vždycky rozečtu, ale nikdy to nedočtu. (smích)
Spisovatel a režisér Patrik Hartl jako host pořadu Rozstřel na iDNES.cz
Setkali jsme se v Malostranské besedě na natáčení silvestrovských 7 pádů Honzy Dědka. Co si přejete do roku 2021?
No já bych si přál, aby mi zhublo břicho! To bych si fakt přál. (smích)
Chodíte cvičit? Máte na to osobního trenéra? Nebo jste vlivem restrikcí zlenivěl a břicho nějak narostlo?
Ono se mi tak nějak kontinuálně zvětšuje. Osobního trenéra nemám a čas nemám, takže nedělám nic. Čekám, že samo. Doufám, že samo. Člověk si přeci může přát něco, co se samo splní, tak takhle. (smích)
Deprimujete se krejčovským metrem? Zda nějaké centimetry ubyly?
Ne, to nedělám. Když mám pocit, že je břicho moc velké, tak už se nevážím. Rozhodně nic neměřím, to ne. Já ho když tak vypudím myšlenkou.
A jak to děláte, když chodíte kolem velkých zrcadel?
Já se sám sobě docela líbím, ale případně se na to břicho nedívám. Ono zase není tak velké, abych ho nemohl zatáhnout, takže když ho zatáhnu, tak jsem jako čupr chlapík. (smích)
Co od vás může očekávat rodina, když se jim coby otec spisovatel rozhodnete uvařit?
Kuře s rýží nebo nadívanou krůtu na zelenině, zase s rýží. Nebo třeba udělám vepřové na zelenině, zase s rýží! (smích) Furt to samé.
Patrik Hartl
Přiložíte ruku k dílu, když se doma dělá cukroví?
Ne, protože napřed ho pekl můj syn s manželkou a teď ho peče s manželkou moje dcera. Takže já jenom nakupuji ingredience.
Jak dlouho u vás cukroví vydrží? Většina rodin si to sní již před svátky.
Já to žeru furt a až už to nechcu, tak už to nikdo nejí, no. Většinou všechno sníme. Na Štědrý den zbude pár kousků, co jsme si řekli, že musí zbýt.
Píšete si novoroční předsevzetí?
Nepíšu. Já mám jenom to břicho a abych si přestal kousat nehty. To se mi nikdy nedaří, tak to už ani nikam nepíšu.
Co vám na to říká vaše žena, když si koušete nehty? Plácne vás?
Ne. Já si je koušu dobře a kultivovaně. Už si je koušu asi pětatřicet let, takže to umím, to ani není poznat, že to není ostříhané.
Ukažte… No vypadá to, jako byste docházel na manikůru.
Tak, je to rozhodně levnější.
