Jak se cítíte v roli Švejka, kterého představujete v charitativním kalendáři Proměny pro rok 2020?
Jak by se měl cítit Švejk? Jsem spokojený.
Toužil jste někdy po tom proměnit se právě ve Švejka?
Mám úplně jiné sny. Spíš tak do té paní Müllerové se proměnit.
Je to vaše první spolupráce s kalendářem Proměny?
Nestál, nebo neseděl jsem zatím modelem. Jednou jsem však ležel... a docela jsem ty lidi podojil.
Takže uvažujete o dalším focení?
Nevím, za kolik mě někdo koupí.
Viděl jste proměny z předchozích ročníků kalendáře?
V roce 2010 jsem tam viděl Vlastu Chramostovou jako Winstona Churchilla. To byla naprostá senzace. U několika lidí jsem se nechal nachytat a říkal jsem si: „Doprčic, kdo to je?“ Vždycky se to povedlo. Někdy po tom původním člověku musíte pod maskou hodně dlouho pátrat.
Máte obecně rád focení, kde jste před objektivem?
Cítím se tak nějak dobře pořád. Vyhovuje mi to.
Co chystáte nového s trestaneckou kapelou Wsedě?
Nahráli jsme u Davida Kollera ve studiu dvě písničky, teď se to míchá. A jedeme dál. Budeme to křtít 20. listopadu v Senátu.
A nějaké další vaše současné aktivity?
Kromě kapely mám teď například představení Anamnéza v Divadle Na zábradlí.
Jste ve vaší vězeňské kapele stálá parta, nebo se to obměňuje, protože někteří muži odcházejí průběžně z výkonu trestu domů?
Obměňuje se to. Pepa nám odešel do civilu, takže ve studiu už točil jako civil. Teď je za něj jako náhrada Tomáš. Ten je taky bezvadný.
Je těžké najít mezi vězni nadané hudebníky?
Myslím, že ty sedící chlapi jsou šikovní všichni. A když ne, tak se naučí. Času mají dost.
14. května 2019 |
