První taneční večer se blíží, jak jste na tom s nervozitou?
Dvořák: Jsem na tom velmi blbě, protože špatně spím, a když se mi podaří usnout, tak se mi zdá o tancování. Takže asi takhle.
Návorková: To já už se těším. Zatím nervózní nejsem, ani divoké sny o tancování nemám.
Jaký tanec vás čeká jako první?
Dvořák: Ča-ča a je to na Michaela Jacksona, takže je to trochu rychlejší. Já jsem si myslel, že mi lépe půjde latina. Všude jsem to říkal, ale Lenka o mně tvrdí, že jsem latentní standarďák, takže nevím. Ať to posoudí druzí.
Jaký je Jiří žák?
Návorková: Skvělý, protože je cílevědomý, pilný, maká na 120 procent. Nestěžuji si, vážně je super. Když jde o něco, co je opravdu těžké, třeba zvedačka, že by to nemuselo stoprocentně klapnout, tak to vždycky zkonzultujeme a eventuálně vyměníme. Jinak mi do ničeho nemluví a poslouchá.
Dvořák: To pak říkám: Leničko, prosím, změň to, ať je to jednodušší! Ať si to ta moje stará hlava zapamatuje.
Chodil jste do tanečních?
Dvořák: Chodil, dokonce jsem kdysi tančil. Je to tedy neuvěřitelných 35 let zpátky. Tančilo se úplně jinak. Tehdy se to jmenovalo společenský tanec a teď je to sportovní tanec. Člověk musí být rychlejší, tanec je náročnější, dynamičtější.
Co je pro vás na tom tanci nejtěžší? Třeba dýchání?
Dvořák: Za mě to je všechno. Všechno.
Návorková: Ale je dobré, že jste se zeptala na to dýchání, protože Jirka zásadně nedýchá. On se vždycky nadechne na začátku a na konci vydechne.
Dvořák: To je pravda. To je jedna z nejčastějších připomínek Lenky: Dýchej, dýchej!
Lenka Nora Návorková a Jiří Dvořák
A co třeba hudba. Kdo ji vybírá?
Návorková: Víceméně jsem hudbu vybírala já, ale potom Jirka přišel se dvěma písničkami, které jsme vyměnili a určitě to byla změna k lepšímu. S hudbou nám to docela klaplo a hezky sedí do naší choreografie.
Jak jste na tom byl s kondicí, když jste přišel na první taneční trénink?
Dvořák: Velmi špatně. Protože já jsem se v podstatě celý život řídil Churchillovským heslem. Když se ho totiž ptali, jak to pan ministerský předseda dělá, že vypadá tak dobře, on zásadně odpovídal: „No sport.“ Tedy, že nesportuje. Takže já jsem na tom byl dost podobně. Lenka se musela ještě potýkat s tímto mým handicapem.
Dostával tedy Jiří cvičení na doma, aby kondici nahnal?
Návorková: Já myslím, že to cvičení, které provádíme spolu, stačí. Doma je rád, že si může odpočinout.
