Co máte společného?
Josefína: Podobný pohled na svět, humor...
Světlana: Také nás spojuje láska ke zvířatům; nejprve kočky a psi, a když jsem pak měla před lety koně, propadla jim i Josefína. Věnuje se jim dodnes a udělala si z nich dokonce živobytí.
Josefína: Na začátku jsem měla dva, kvůli nim jsem krátce po prvním porodu začala budovat poblíž našeho rodinného domu ranč. V současné době mám koní už osmnáct, z nichž je část nájemních. Pak také poníky, dva osly, dvě prasata, deset slepic a sedm kachen. Chovala jsem i králíky, ale časem mi došlo, že čím menší zvíře, tím je víc starostí; podle mne je lepší mít třicet koní než dva králíky. Nakonec k mým dvěma synům přibylo ještě třicet šest dětí, které ke mně chodí do jezdecké školky a učí se i hospodařit a starat se o zvířata.
Bydlíte úplně stranou, na venkově, jak tady prožíváte roční období?
Světlana: Zimu ráda nemám, ale zdá se mi tady přirozenější než ve městě. Miluju zimní večery, kdy si zatopím v peci a čtu si nebo dělám něco příjemného. Mám tak čas na sebe. A přiznávám, že jak to jde, utíkám do teplých krajin. Těším se na léto, a jakmile přijde, ožívám. Všechno najednou vidím růžově. Také převážnou část dne trávím v letní kuchyni. Ale zase přibývá práce na zahradě, jakmile uhodí květen, tak musím každý týden sekat, plít, sázet.
Josefína: Já jsem taky teplomil, takže léto je pro mě osvobozující; můžu ze sebe stáhnout svršky a odkopnout holiny. Když máte hospodářství, nástup jara a léta znamená spoustu práce – kromě klasického běhání kolem zvířátek začíná dětská školička a přes prázdniny organizuji dětské tábory. V zimě mě od práce drží to, že od pěti už nic venku nevidím. Letos nám vlastně léto začalo už na jaře, bylo to vtipné, lidé se mne často ptali: „Ty jsi byla u moře, že jsi tak opálená?“ Odpovídala jsem: „Ne, byla jsem jenom na louce u koní…“
Kam do teplých krajin utíkáte, Světlano?
Světlana: Cestuju během celého roku, ale v zimě mi to dělá největší radost, protože si vybírám místa, kde je teplo. Ale myslím si, že už to není dávno žádná výsada – do Asie utíká v zimě víc a víc Čechů. V létě jsem vyzkoušela i dovolenou na plachetnici, tu můžu jenom doporučit. Když netoužíte zrovna po památkách nebo se nechcete jenom válet na pláži, a přesto si moře užít.
Nejezdíte spolu taky v létě na dovolenou?
Josefína: Pokud nám to časově vyjde, pak si zaletíme všichni společně na Kanárské ostrovy. Momentálně na dovolené hlavně odpočívám po práci, která je hodně náročná. Cestování pro mne není taková vášeň jako pro mámu, baví mě to jen chvilku, ale jsem vděčná za to, že mne rodiče odmala vedli k poznávání mnohých zemí.
Světlana: Já se zase vydám jako každý rok do Himálaje. Jak první, tak druhá cesta mi otevřela oči. Všichni jsme přesvědčeni, že máme nějaké limity, ale tak to vůbec není. Limity, omezení, která si sugerujeme, jsou jen v naší hlavě, dokážeme mnohem víc, dokážeme všechno, co chceme, jen musíme doopravdy chtít.
