Když vás vidím na různých akcích, vždy vypadáte skvěle a vaše outfity jsou často kreativní.
Plodková: Mám ráda módu, protože to je pro mě základní a důležitý komunikační prvek s okolím. Také si ráda hraji, takže mě móda baví v tom, že se dá kombinovat a dokáže podpořit osobnost člověka. Všechno, co nosím, vychází z mé představy, ať už něco vidím, nebo jsem v kontaktu s českým návrhářem. Dokonce když mě partner Filip něčím obdaruje, já to různě podle své nálady kombinuji.
Partner Filip Žilka tvoří brýle. Kolik jich od něj máte doma?
Plodková: Osm dioptrických a troje sluneční. Ale vždycky je to tak, že je nějaké jejich období. Teď mám období méně nápadných. Ale to, že je Filip optik, je pro mě velkou výhodou. Jsem ráda překvapována a jemu se to daří.
Zmínila jste, že spolupracujete s českými designéry. Aktuálně s Evou Vontorovou.
Plodková: S Evičkou se známe díky různým známým. Je to velká kamarádka s Pavlem Brejchou, se kterým jsem spolupracovala. Já sleduji veškerou módu českých návrhářů a Eva mě zaujala jednoduchostí s velkým nápadem a je to móda nositelná. Třeba teď mám na sobě úplně úchvatnou bílou košili. Já jsem jejich velký milovník, takže v tom se s Evou dost potkáváme.
Vontorová: To je pravda. Jana má ode mne už tři bílé košile. Jinak spojení proběhlo úplně krásné. Bylo to velmi přirozené, protože Jana je člověk zaměřený na charitativní projekty a my jsme se spojily přes jeden charitativní program v rámci onemocnění hidradenitidou.
Plodková: Eva je velmi milá a talentovaná osoba, navíc přišla s dost neobvyklým projektem. Jsou to růžové šaty, které ušila pro pacientku, která trpí tímto onemocněním.
Proč zrovna tato nemoc?
Vontorová: Já jsem byla oslovena a všechno to do sebe krásně zapadlo, protože je to onemocnění kůže, které postihuje převážně ženy. Tím, že jsme vytvořili pro pacientku Katku šaty, které jsou takovou druhou kůží, tak jsme umožnili té nemoci, kterou ona sama trpí, promluvit, vystoupit na veřejnost.
Je to nějaká speciální látka?
Vontorová: Speciální látka to není, spíše se v té inspiraci odráželo to, jaké projevy nemoc má a že pacienti trpící tímto onemocněním musí často své tělo ovazovat. Tím pádem jsem tam dala prvek pruhů, který se prolíná celým oděvem, aby se to propojilo. Barva symbolicky představuje kůži.
Myslíte, že se dá díky módě pomáhat?
Plodková: Jak už jsem říkala na začátku, móda je komunikační zdroj. Když ušijete šaty, kterými můžete zdůraznit, že taková nemoc existuje, protože se o ní skoro nic neví a možná i lékaři mají problém s její diagnostikováním, tak možná se lidé díky šatům o nemoci dozví a začnou se o ni více zajímat.
Vraťme se k vaší práci s Janou. Jak náročné je pro návrhářku vybrat herečce model na nějakou akci?
Vontorová: Jana je krásná žena, takže je to přirozené a jednoduché. Navíc ona je velmi vkusná, štíhlá, tím pádem je to jednoduché. Dobrý designér však dokáže obléknout všechny typy postav.
Sledujete trendy nebo si jedete svůj design bez ohledu na to, co je ve světě in?
Vontorová: Musím sledovat trendy. A to nejen v módě, ale i v architektuře a pak to aplikovat do tvorby.
Plodková: Já mám takovou všehochuť. Doma to také nemáme tak, že bychom měli vydesignovaný byt. Tam máme věci, ve kterých nám je dobře a občas se někde něco málo objeví. Já to spíš obdivuji v galeriích a obchodech. Ale máme designový stůl, který vyrobil Filip, takže to je náš největší design.
Když otevřu vaši skříň, co tam nejčastěji objevím?
Plodková: Tak je tam hodně bílých košil různých střihů a potom samozřejmě hodně černé, šedé, béžové a občas nějaká jiná barva. Jsem hodně střídmá, protože se mi to potom lépe kombinuje s botami, taškami nebo i brýlemi. Nejvíc netradiční kousek, který jsem v šatníku objevila, je taková vesta-sako na zip. Mám ji už sedm let. Je to tak designové, že to nemám kam nosit.
Co byste si nikdy neoblékla?
Plodková: Minisukni. Mně to přijde takové divné, dávat na odiv polonahé tělo. Necítím se v tom dobře. Mám ráda, když okolí více zajímá fakt, co pod tím oblečením je.
Evo, vy máte ve své kolekci nejen oblečení, ale i batohy, kabelky.
Vontorová: Navrhování kabelek jsem si zamilovala. Jsou z kůže a poslední můj projekt byl takové skládání origami. Prostě japonská inspirace. Jde o kvalitní kabelky, které by spolu s bílou košilí, kašmírovým černým kabátem a takzvanými malými černými šaty neměly chybět ve skříni žádné ženy.
Jano, vy jako herečka máte i mnoho kostýmů, které musíte oblékat. Je to vždy pro vás jistá výzva nebo naopak nutné zlo?
Plodková: Náš hlavní scénograf v Divadle Na zábradlí je Marek Cpin, který je velmi vkusný a vždy máme moc krásné kostýmy. Letos jsme měli premiéru představení Mýcení. Je pravda, že tam jsem si musela trošku zvykat na zelenou barvu a kalhotový kostým, ale vždycky to je v rámci nějaké elegance. Navíc v Divadle Na zábradlí jsem v angažmá už čtvrtou sezonu a naprosto mi to vyhovuje. Malý a krásně zrekonstruovaný prostor, úžasný tým lidí, nádherná představení. Nejlepší jsou za mě Hamleti. Tam je prostor variabilní a mám několik postav naráz, takže v tom se vždycky ráda vyžiji.
Svým způsobem jste se v krásném oblečení mohla vyžít i ve dvou řadách seriálu Single Lady.
Plodková: Tam styling dělá Verča Moudrá, která rozhodně vybírá módu českých návrhářů a to mě těší, když mám něco takového na sobě. V druhé řadě však Sabina o všechno přišla, začíná znovu, ale na úplně jiném místě, než si sama původně představovala. Podle toho se zase i oblečení mění.
V dnešní době je oblíbené promo vlastní osoby a práce na sociálních sítích. Jak jste na tom v této oblasti?
Plodková: Jak kdy. Někdy samozřejmě mám pocit, že bych tam měla něco dát, být v kontaktu. Co si budeme povídat, je to netradiční, ale je to kontakt s lidmi. Ale mám to spíš jako pracovní nástroj, nemám v tom nic osobního. V tomto ohledu radši žiji mimo telefon.
Vontorová: Já se stále na sociálních sítích učím. Snažím se, protože vím, že je to důležité. Ale je pravda, že je pro mě důležitější věnovat se tvorbě, a to i v rámci značky Deelive, která propojuje české designéry, což mě velmi těší a baví.
